Многоезичие

Многоезичието – или многоезичието – се отнася до способността да се говорят или разбират няколко (различни) езика (Duden 2018). „Тези разнообразни езици включват не само официални […]

Metakulturális humanizáció

A metakulturális humanizáció kifejezés Hans Kilian német szociálpszichológus és alkalmazott pszichoanalízis professzorra vezethető vissza. Történelmi gyökerek A Köhler Alapítvány a németországi Tudományok és Bölcsészettudományok Adományozóinak Szövetségében […]

Метакультурна гуманізація

Термін „метакультурна гуманізація“ належить німецькому професору соціальної психології та прикладного психоаналізу Гансу Кіліану. Історичне коріння Фонд Келера в Асоціації донорів для сприяння розвитку природничих і гуманітарних […]

Metakültürel insanlaştırma

Metakültürel hümanizasyon terimi, Alman sosyal psikoloji ve uygulamalı psikanaliz profesörü Hans Kilian’a kadar uzanmaktadır. Tarihsel kökler Almanya’daki Bilim ve Beşeri Bilimleri Destekleme Bağışçılar Birliği bünyesindeki Köhler […]

Metakulturní humanizace

Termín metakulturní humanizace pochází od německého profesora sociální psychologie a aplikované psychoanalýzy Hanse Kiliana. Historické kořeny Köhlerova nadace v dárcovském sdružení na podporu věd a humanitních […]

Humanización metacultural

El término humanización metacultural se remonta al profesor alemán de psicología social y psicoanálisis aplicado Hans Kilian. Raíces históricas La Fundación Köhler de la Asociación de […]

Ciocnirea civilizațiilor

Termenul „Ciocnirea civilizațiilor“ provine dintr-un articol al politologului și sociologului american Samuel P. Huntington. În 1993, articolul cu titlul interogativ Ciocnirea civilizațiilor? a apărut în revista […]

Choque de civilizações

O termo „Choque de Civilizações“ tem origem em um artigo do cientista político e sociólogo norte-americano Samuel P. Huntington. Em 1993, o artigo com o título […]

Zderzenie cywilizacji

Termin „zderzenie cywilizacji“ wywodzi się z artykułu amerykańskiego politologa i socjologa Samuela P. Huntingtona. W 1993 roku w czasopiśmie Foreign Affairs ukazał się artykuł o pytającym […]

Sivilisasjonenes sammenstøt

Begrepet „Clash of Civilisations“ stammer fra en artikkel av den amerikanske statsviteren og sosiologen Samuel P. Huntington. I 1993 ble artikkelen med den spørrende tittelen The […]

Botsing der Beschavingen

De term „Botsing der Beschavingen“ is afkomstig uit een artikel van de Amerikaanse politicoloog en socioloog Samuel P. Huntington. In 1993 verscheen het artikel met de […]

Civilizacijų susidūrimas

Terminas „civilizacijų susidūrimas“ kilo iš JAV politologo ir sociologo Samuelio P. Huntingtono straipsnio. Straipsnis klausiamu pavadinimu „Civilizacijų susidūrimas?“ 1993 m. pasirodė žurnale „Foreign Affairs“. Po trejų […]

Civilizāciju sadursme

Termins „civilizāciju sadursme“ radies no ASV politologa un sociologa Samuela P. Hantingtona raksta. Raksts ar apšaubošu nosaukumu „Civilizāciju sadursme?“ 1993. gadā parādījās žurnālā Foreign Affairs. Trīs […]

문명의 충돌

„문명의 충돌“이라는 용어는 미국의 정치학자이자 사회학자인 사무엘 P. 헌팅턴의 논문에서 유래했습니다. 1993년, ‚문명의 충돌’이라는 제목의 기사가 외교 전문지 포린 어페어즈에 실렸습니다. 3 년 후, 시조 작품 […]

文明の衝突

文明の衝突」という言葉は、米国の政治学者で社会学者のサミュエル・P・ハンティントンの論文に由来する。1993年、『フォーリン・アフェアーズ』誌に「文明の衝突」というタイトルの記事が掲載された。その3年後、同名の著作『文明の衝突』が出版された。21世紀における世界政治の再構築』が出版され、国際的な論争を巻き起こした。ハンチントンは、将来の紛争の原因はもはやイデオロギーや経済的な性質のものではなく、文明の衝突にあるとの見解を示している(Caglar 1997参照)。 8 文化的サークル ハンチントンは、「言語、歴史、宗教、習慣、制度などの共通の客観的要素と、人々の主観的な同一性によって定義される」と表現している(Huntington 1996, 28)。(ハンティントンは、歴史学者や民族学者による調査を通じて、世界を8つの文化圏または文明圏に分類している(ハンティントン1996、28参照)。すなわち、西洋、儒教、日本、ヒンドゥー、イスラム、スラブ・オーソドックス、ラテンアメリカ、アフリカである(参照:Huntington 1996, 40)。 文明の衝突 ハンチントンは、文化の違いが歴史上最も長く血なまぐさい紛争を引き起こしてきたという事実に言及し(Metzinger 2000, 18参照)、次のような中心的なテーゼを提示している。文明の衝突が世界政治を支配するだろう」(Huntington 1993, 1)。(ハンティントン1993、1) ハンチントンによれば、この多極化・多文化化した世界秩序の中で西洋が生き残るためには、アメリカが再び西洋のアイデンティティを自覚することが重要である。また、西洋文明の構成員が、自分たちの文化は独特ではあるが普遍的なものではないことを認識することも不可欠である(Metzinger 2000, 18参照)。西洋はいまだ最強の文化集団のひとつであるが、その力は他の文化集団に比べると衰えつつある(Huntington 1996, 28参照)。 世界秩序と紛争 欧米は国家赤字や低経済成長といった内部問題に苦しんでおり、そのため経済力は東アジアにシフトしている(参照:Huntington 1996, 128)。文化のバランスは変化し、インド経済はスタート地点に立ち、イスラム世界は西欧に敵対していた(参照:Huntington 1996, 118)。 […]