Útěk

Útěk popisuje útěk z životní situace, která je vnímána jako nepříjemná nebo ohrožující, v níž je hledána ochrana nebo útočiště (srov. Wahrig 2011, 534).

Ženevská úmluva o uprchlících

Mezinárodní právo rozlišuje mezi lidmi, kteří jsou nuceni uprchnout v důsledku definovaných vnějších vlivů, a lidmi, kteří opouštějí svou domovskou zemi z vlastní vůle při hledání lepších životních vyhlídek. Podle článku 1A Ženevské úmluvy o uprchlících je za uprchlíka považována osoba, která „se nachází mimo zemi z důvodu odůvodněného strachu z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politického přesvědčení“ (UNHCR 2017, 2). Ve více než 120 státech je tato definice úmluvy uznávána jako platné mezinárodní právo.

Válka a pronásledování

Lidé opouštějí své domovy z nejrůznějších důvodů. Hlavní příčinou útěku je válka a pronásledování. Ve většině případů se jedná o vnitřní občanské války, v nichž dochází k násilným mocensko-politickým konfliktům mezi centrálními vládami a ozbrojenou opozicí nebo soupeřícími milicemi. V posledních desetiletích před takovými válkami uprchly nebo byly vysídleny miliony lidí po celém světě jako etnické menšiny. Tyto války se liší od klasických válek. Nové války se vedou mezi skupinami obyvatelstva uvnitř státu. Na rozdíl od válek, které sledují přemožení armády protivníka, jsou nové války namířeny přímo proti civilnímu obyvatelstvu. „Ačkoli je v nich […] postižen pouze jeden stát, často způsobují přeshraniční proudy uprchlíků“ (Heintze 1999, 59).

Chudoba a hlad jako příčina útěku

Dále je za strukturální příčinu útěku považována chudoba, zejména masová chudoba. V této souvislosti hraje významnou roli hlad. Přestože je na světě dostatek potravin, které by nasytily celou populaci, stále více lidí umírá na nemoci související s výživou. Uprchlíci z chudoby jsou lidé, „kteří utíkají nebo se vydávají na cestu za lepšími životními podmínkami v důsledku hospodářského úpadku států nebo regionů“ (Eid 1999, 70). Útěk před chudobou zpravidla probíhá v několika fázích. Nejprve lidé opouštějí domovy svých předků, které jim neposkytují dostatečné nebo žádné životní příležitosti. Poté se stěhují do nejbližšího města ve své zemi. Poté se stěhují do sousedních měst, sousedních států a dalších regionů na jihu. Pokud se jim nenabízejí žádné perspektivy zajišťující život, hledají útočiště v zemích Severu, kde hledají práci a finanční zajištění (srov. Eid 1999, 70).

Růst populace jako příčina útěku

Další příčinou útěku je celosvětový populační růst, který vede ke zhoršování životních podmínek. Přestože některé západní průmyslové země mají vyšší hustotu zalidnění než některé rozvojové země, představuje populační růst velkou výzvu zejména pro rozvojové země. V porovnání s hustotou obyvatelstva mají příliš málo zdrojů na to, aby mohly žít důstojně (srov. Eid 1999, 76).

Porušování lidských práv

Mezi všeobecná lidská práva patří právo na úctu k životu, zákaz nevolnictví, otroctví a mučení, ochrana před svévolným zbavením svobody a zákaz diskriminace z rasových a náboženských důvodů (srov. Maier-Borst 1999, 97). Porušení těchto lidských práv často vede lidi k hledání bezpečí v jiných oblastech.

Environmentální uprchlíci

Kromě války a pronásledování, hladu a chudoby a porušování lidských práv je za příčinu útěku považováno také zhoršování životního prostředí. Nadměrné znečištění životního prostředí může postižené oblasti učinit nevhodnými k obdělávání nebo dokonce neobyvatelnými. Nejznámějším příkladem je dnes již z velké části opuštěné okolí jaderného reaktoru v ukrajinském Černobylu. Zbytky pesticidů nebo usazené škodliviny však mohou také učinit zemi neobyvatelnou. Daleko více environmentálních uprchlíků vzniká v důsledku plíživé degradace životního prostředí, která jde ruku v ruce s prevencí využívání přírodních zdrojů. Přírodní katastrofy způsobené člověkem, jako jsou klimatické změny, mohou rovněž způsobit, že se oblasti stanou neobyvatelnými, takže útěk je často jediným řešením (srov. Biermann 1999, 87 a násl.).

Literatura

Biermann, Frank (1999): Stirbt die Natur, flieht der Mensch. Ničení životního prostředí jako příčina útěku. In: Hutter, Franz-Joseph/ Mihr, Anja/ Tessmar, Carsten (eds.): Menschen auf der Flucht. Opladen: Leske + Budrich, 87-95.

Eid, Uschi (1999): Chudoba, hlad, přelidnění. In: Hutter, Franz-Joseph/ Mihr, Anja/ Tessmar, Carsten (eds.): Menschen auf der Flucht. Opladen: Leske + Budrich, 69-86.

Heintze, Hans-Joachim (1999): Kriege, Flucht Vertreibung. In: Hutter, Franz-Joseph/ Mihr, Anja/ Tessmar, Carsten (eds.): Menschen auf der Flucht. Opladen: Leske + Budrich, 59-68.

Maier-Borst, Michael (1999): Porušování lidských práv jako příčina útěku. In: Hutter, Franz- Joseph/ Mihr, Anja/ Tessmar, Carsten (eds.): Menschen auf der Flucht. Opladen: Leske + Budrich, 97-112.

UNHCR (2017): Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Protokol o právním postavení uprchlíků z 31. ledna 1967: https://www.uno- fluechtlingshilfe.de/uploads/media/GFK_Pocket_2015_01.pdf [26.03.2020].

Wahrig, Gerhard (2011): Wahrig Deutsches Wörterbuch. 9. vyd. Gütersloh/Mnichov: Wissen Media.