Tribalismus patří do oblasti etnosociologie. Slovo je odvozeno z latinského slova tribus „kmen“ nebo z anglického slova tribalism „kmenové vědomí“ či tribe „kmen“.
Tribalismus – pocit
Označuje pocit příslušnosti ke kmeni a orientaci na zájmy vlastního kmene v oblasti společnosti, kultury a politiky (srov. Duden 2017, 1118). Za příčinu tribalismu je považováno svévolné vymezení hranic evropskými koloniálními mocnostmi, při němž se nebral ohled na etnický a historický původ (srov. Lentz 1995, 118 a násl.). Tribalismus se týká také kmenové politiky v některých afrických státech. Množství jednotlivých kmenů a s nimi spojených zájmů ztěžuje budování státu a dochází také k častým etnickým konfliktům (srov. Brockhaus 2010, 7811). Důvodem jsou konkurenční kmenové zájmy (srov. Matthies 1971, 35). Známými teoretiky tribalismu jsou John Lonsdale a Carola Lentzová.
Slova jako tribalismus a kmen mají díky svému používání negativní konotace. Proto se dnes hovoří o etnicitě nebo etnické skupině (srov. Mader 2000, 4; srov. Nnoli 1982, 103). Tribalismus se někdy používá pouze pro vyjádření extrémní formy etnicity (srov. Mader 2000, 5).
Nový tribalismus
Filozof Daniel Quinn založil „nový tribalismus“. Používá jej k označení tolerantní, rovnostářské a spolupracující malé skupiny lidí, která se od komunismu liší svou malou velikostí. To je podle něj po tisíciletí osvědčená forma společnosti, která je tím nejlepším, čeho mohou lidé dosáhnout (srov. Quinn 1999, 29).
Dnes je tribalismus využíván také pro marketing společností, které chtějí vytvořit „my-feeling“ a následně silnější vazbu na značku (srov. Wissert 2014, 87).
Literatura
Brockhausová (2010): „Kmenové chování je v současné době nejčastějším jevem, který se objevuje ve světě: Das Taschenlexikon in 24 Volumes (Das Taschenlexikon ve 24 svazcích). Gütersloh/Mnichov: Brockhaus in wissenmedia.
Duden (2017): Die deutsche Rechtschreibung. Vydání 27. Berlin: Bibliographisches Institut.
Lentz, Carola (1995): „Tribalismus“ a etnicita v Africe – přehled výzkumů. In: Leviathan. Vol. 23. h. 1. Baden-Baden: Nomos, 115-145.
Lonsdale, John (1993): Státní moc a morální řád. Vynález kmenů v Africe. In: Přehled. Svazek 3, 5-10.
Mader, Thomas (2000): Etnicita a tribalismus v subsaharské Africe v jejich sociální a prostorové problematice. Mnichov: Grin.
Matthies, Volker (1971): Černá Afrika. Politické konflikty a rozvojové strategie. Opladen: Leske.
Nnoli, Okwudiba (1982): Tribalismus nebo etnicita: ideologie versus věda. In: Jestel, Rüdiger (ed.): Das Afrika der Afrikaner. Společnost a kultura v Africe. Frankfurt nad Mohanem: Suhrkamp, 99-128.
Quinn, Daniel (1999): Beyond Civilization. Další velké dobrodružství lidstva. New York: Broadway Books.
Wissert, Stefan (2014): (Polo)etnomarketing: Marketing pro lidi s jednostranným migračním pozadím. Hamburg: Diplomica.