Transkulturalita

Termín transkulturalita je společenský pojem v kulturologii, který se původně používal v latinskoamerických a angloamerických zemích, ale stále častěji se dostává do evropského diskurzu (srov. Lüsebrink 2012, 19). Transkulturalita, pocházející z latinského trans „přes, za“ a cultus „pěstovaný, zpracovávaný“, popisuje jevy a procesy překračování kulturních hranic, které mohou vést ke zmírnění nebo rozpuštění kulturních hranic (srov. Richter 2011, 27).

Transkulturalita podle Welsche

„Pojem transkulturality označuje tento změněný stav kultur a pokouší se z něj vyvodit nezbytné pojmové a normativní důsledky“ (Welsch 1995, 42). Filosof Wolfgang Welsch definoval a poprvé zavedl pojem transkulturality pro německy mluvící svět v 90. letech 20. století: „Naše kultury de facto již dávno nemají podobu homogenity a oddělenosti, ale vyznačují se smíšením a vzájemným prolínáním až do svého jádra. Tuto novou podobu kultur nazývám transkulturní, protože přesahuje tradiční pojetí kultury a samozřejmě překračuje tradiční kulturní hranice. Pojem transkulturality se snaží tuto změněnou kulturní konstituci vynést na světlo“ (Welsch 1997, 4). Poprvé tak na rozdíl od dřívějších monolitických přístupů zavedl kulturní koncept, který má síťový charakter.

Vnitřní pluralizace a překračování vnějších hranic

Na rozdíl od multikulturalismu a interkulturalismu pojem transkulturalita nepopisuje ani „soužití vedle sebe“, ani „společné soužití“. Transkulturní procesy spíše vytvářejí prostřednictvím vzájemného ovlivňování nové kvality kultury, které se u jednotlivce projevují v podobě pluralitních kulturních identit (srov. Otiz 1947, 97 a násl.). Transkulturní procesy často, nikoli však nutně, rozvíjejí interkulturní až integrační dynamiku (srov. Lüsebrink 2012, 20).

Transkulturalita chápe kultury spíše jako rozptýlené, vzájemně se ovlivňující a měnící se systémy pravidel než jako statické, geopoliticky vymezené řády.

Literatura

Otiz, Fernando (1947): Sociální fenomén „transkulturace“ a jeho význam. In: ders. (ed.): Kubánský kontrapunkt. Tabák a cukr. Durham/ London: Duke University Press, 97-103.

Lüsebrink, Hans-Jürgen (2012): Interkulturní komunikace. Interakce, cizí vnímání, kulturní transfer. Stuttgart: J. B. Metzler.

Richterová, Nina (2011): Interkulturní komunikace v zahraničí: Děti třetí kultury. Transkulturní zkušenosti z dětství a mládí. Marburg: Tetum.

Welsch, Wolfgang (1995): Transkulturalita. O měnící se konstituci současných kultur. In: Ústav pro zahraniční kulturní styky (ed.): Migrace a kulturní změny. Zaměření časopisu pro kulturní výměnu. Vol. 1/45, Stuttgart, 39-44. http:// www.forum-interkultur.net/fileadmin/user_upload/pdf (2006).

Welsch, Wolfgang (1997): Die veränderte Verfassung heutiger Kulturen.