Střet civilizací

Pojem „střet civilizací“ pochází z článku amerického politologa a sociologa Samuela P. Huntingtona. V roce 1993 vyšel v časopise Foreign Affairs článek se zpochybňujícím názvem Střet civilizací? O tři roky později vyšla stejnojmenná práce Střet civilizací. The Reshaping of World Politics in the 21st Century (Přetváření světové politiky v 21. století), která byla publikována o tři roky později a následně vyvolala kontroverzní mezinárodní debaty. Huntington zastává názor, že příčina budoucích konfliktů již nebude mít ideologickou nebo ekonomickou povahu, ale bude spočívat ve střetu civilizací (srov. Caglar 1997).

8 Kulturní okruhy

Kontext identifikace tvoří kulturní okruhy neboli civilizace, které Huntington popisuje takto: „jsou vymezeny jak společnými objektivními prvky, jako je jazyk, historie, náboženství, zvyky, instituce, tak subjektivním ztotožněním se lidí s nimi“. (Huntington 1996, 28) Na základě výzkumů historiků a etnologů rozděluje Huntington svět do osmi kulturních oblastí neboli civilizací (srov. Huntington 1996, 28). Identifikované kulturní skupiny jsou: západní, konfuciánská, japonská, hinduistická, islámská, slovansko-pravoslavná, latinskoamerická a africká (srov. Huntington 1996, 40).

Střet civilizací

S odkazem na skutečnost, že kulturní rozdíly vedly k nejdelším a nejkrvavějším konfliktům v dějinách (srov. Metzinger 2000, 18), předkládá Huntington svou hlavní tezi: „Národní státy zůstanou nejmocnějšími aktéry na zeměkouli, ale k zásadním konfliktům světové politiky bude docházet mezi národy a uskupeními z různých kultur. Světové politice bude dominovat střet civilizací.“ (Huntington 1993, 1)

Podle Huntingtona závisí přežití Západu v takto definovaném multipolárním a multikulturním světovém řádu na tom, zda si Amerika znovu uvědomí svou západní identitu. Je také nezbytné, aby si příslušníci západních civilizací uvědomili, že jejich kultura je jedinečná, ale nikoli univerzální (srov. Metzinger 2000, 18). Západ je stále jednou z nejsilnějších kulturních skupin, ale jeho moc ve srovnání s ostatními kulturními skupinami klesá (srov. Huntington 1996, 28).

Světový řád a konflikty

Západ se potýká s vnitřními problémy, jako jsou státní deficity nebo nízký hospodářský růst, a proto se ekonomická moc přesouvá do východní Asie (srov. Huntington 1996, 128). Rovnováha kultur se měnila, indická ekonomika byla ve startovních blocích a islámský svět byl vůči Západu nepřátelský (srov. Huntington 1996, 118).

Huntington zdůrazňuje své teze tím, že modernizace není synonymem pro westernizaci (srov. Huntington 1996, 113). Modernizace nezápadních států se brání westernizaci tím, že do popředí staví vlastní kulturní hodnoty (srov. Metzinger 2000, 17).

Budoucí světový řád bude utvářen různými vývojovými trendy, protože se stal multipolárním a multikulturním (srov. Metzinger 2000, 17). Link odporuje Huntingtonovi tvrzením, že rozdíly nemusí nutně vést k válkám. Přesto lze očekávat velké množství konfliktů (srov. Link 2001, 38).

Literatura

Gazi, Caglar (1997): Mýtus války civilizací. Západ proti zbytku světa. Mnichov: Marino.

Huntington, Samuel Philips (1996): Střet civilizací. Přetváření světové politiky v 21. století. Vyd. 5. Mnichov/Vídeň: Europa.

Huntington, Samuel Philips (1993): Ve střetu civilizací. https://www.zeit.de/1993/33/im-kampf-der-kulturen [14.06.2018].

Link, Werner (2001): Změna uspořádání světové politiky. Základní problémy globální politiky na prahu 21. století. Vyd. 3.  Mnichov: Beck.

Metzinger, Udo M. (2000): Huntingtonova debata. Debata o Huntingtonově „střetu civilizací“ v žurnalistice. Kolín nad Rýnem: SH.