Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01
  • Info
  • Materialschrank
  • Lexikon
  • E-Learning
  • Seminare
✕

Sekularizace

Pojem sekularizace není jasně definován, ale je sporný. Pochází z latinského slova saeculum a znamená „věk“, „století“, ale také „svět“ nebo „světský (smýšlející)“ (DWDS 2019). Jedním z možných popisů je sekularizace jako světonázor, v němž byla představa Boha jako řídící síly „nahrazena představou, v níž je člověk sám zdrojem, základem a měřítkem poznání a jednání“ (Raes 1986, 31). Sekularizace tedy znamená, že „církve již nenabízejí duchovní autoritu, která by regulovala společenské struktury jako celek“ (Valadier 1986, 35), ale „člověk […] se stává měřítkem všech věcí“ (Schrey 1981, 4). Taková je dnes situace v Německu i ve většině průmyslových zemí světa. „Naše kultura je založena na moderních přírodních vědách a nachází v nich svůj výraz“ (Raes 1986, 13).

Počátky sekularizace

Nemělo by se zapomínat, že „naše současná společnost není v žádném případě v procesu sekularizace teprve nyní“ (Raes 1986, 13). „Od dob renesance již není samozřejmé, že světská moc nachází své ospravedlnění v náboženství“ (Valadier 1986, 37). Již od rozvoje věd, které proti pouhé víře staví něco jiného, se rozvíjí také sekularizace. „Vysvětlující modely světa založené na přírodních vědách […] existují […] již tři a půl století“ (Raes 1986, 14). Ty byly dále rozpracovávány a prohlubovány a od „19. století se konečně […] celá smyslově vnímatelná skutečnost, včetně člověka samotného, stala předmětem vědecké analýzy“ (Raes 1986, 14).

Nakonec věda dosahuje tak vysokého postavení, že „vše, co nelze vědecky dokázat […], je systematicky vyřazováno a eliminováno“ (Raes 1986, 17 a násl.). Sekularizaci lze například chápat jako „výsledek vztahu člověka k člověku a k přírodě“ (Valadier 1986, 36). K tomu není zapotřebí náboženství, ale „antropologie zaujímá místo teologie“ (Schrey 1981, 4).

Sekularizace však v průběhu času vždy narážela na odpor a byla formována mnoha historickými událostmi (srov. Schrey 1981, 2). Někteří lidé se například cítili ohroženi ztrátou údajně absolutní jistoty „pravdy víry“ (srov. Schrey 1981, 1 a násl.). Kromě toho se změnila i samotná sekularizace, kterou Schrey např. popisuje takto: „Sekularizace jako zesvětštění křesťanských pojmů se mění v sekularismus jako odvrácení se od křesťanského původu.“ (srov. např. (Schrey 1981, 5)

Hodnoty a normy dnes

Sekularizace společnosti neznamená, že je zbavena hodnot a norem. I v nenáboženském kontextu se „to, co je uznáváno, doporučováno, respektováno a […] se stává rozhodovacím a orientačním měřítkem společenského jednání“ (Raes 1986, 27). Existují tedy společenská pravidla i tam, kde převládla sekularizace. Sekularizace měla za následek, že „tyto společenské hodnoty mají jednoznačně přednost“ (Raes 1986, 28) před náboženskými hodnotami. Tyto společenské hodnoty nejsou dány vyšší mocí, ale jsou v jistém smyslu „dohodou občanů“ (Valadier 1986, 36). V důsledku toho se lidská společnost nyní nachází v „permanentním konfliktu o společné základy jednání“ (Valadier 1986, 40). To je patrné i v dnešní společnosti, která je „zjevně již výsledkem sekularizace“ (Raes 1986, 33).

Ne všechna náboženství však jednoduše zmizela. Náboženství jsou stále přítomna, ale byla a jsou „odsunuta do soukromé sféry jednotlivce nebo rodiny“ (Raes 1986, 11). Díky sekularizaci tak již nemají přímý vliv na stát a politiku.

 

Literatura

DWDS – Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache (ed.): Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. https://www.dwds.de/wb/s%25C3%25A4kularisieren [02.02.2019].

Raes, Jean (1986): Sekularizace. In: Kerber, Walter (ed.): Secularisierung und Wertewandel. Analýzy a úvahy o společenské situaci v Evropě. München: Peter Kindt, 11-34 (= Fragen einer neuen Weltkultur. Publikace výzkumného a studijního projektu Rottendorfovy nadace při filozofické fakultě, 2. díl).

Schrey, Heinz-Horst (1981): Úvod. In: ders. (ed.): Sekularizace. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1-48 (= Wege der Forschung, svazek CDXXIV).

Valadier, Paul (1986): Kritické otázky sekularizace. In: Kerber, Walter (ed.): Secularisierung und Wertewandel. Analýzy a úvahy o sociální situaci v Evropě. München: Peter Kindt, 35-52 (= Fragen einer neuen Weltkultur. Publikace výzkumného a studijního projektu Rottendorfovy nadace při filozofické fakultě, 2. díl).

https://www.youtube.com/@hyperkulturell

Themen

Antisemitismus Benjamin Haag Bulgarisch Chinesisch Diskriminierung Diversität Dänisch Englisch Estnisch Finnisch Flucht Flüchtlinge Französisch Griechisch Heimat Identität Indonesisch Integration Interkulturelle Kommunikation interkulturelle Kompetenz Interkulturelles Lernen Islam Italienisch Japanisch Koreanisch Kultur Lettisch Litauisch Migration Niederländisch Norwegisch Polnisch Portugiesisch Rassismus Rumänisch Russisch Schwedisch Slowakisch Slowenisch Spanisch Tschechisch Türkisch Ukrainisch Ungarisch Werte
✕
© 2024 Hyperkulturell.de       Impressum      Nutzungsregeln       Datenschutz