Předsudky

Stereotypy a předsudky mají Janusovu tvář.

„Předsudky jsou dítětem nevědomosti.“ (William Hazlitt)

Popis pojmů

Stereotypy a předsudky jsou všudypřítomné. Ale: co tyto dva pojmy vlastně přesně znamenají?

Termín stereotyp poprvé použil Walter Lippmann ve své knize Veřejné mínění z roku 1922 k popisu sociálních struktur ve společnosti (srov. Gardner 1994, 1-5). Stereotypy charakterizoval jako „obrazy v našich hlavách“ (Lippmann 1922, 98). V běžném jazyce se termíny stereotyp a předsudek často používají jako synonyma, ačkoli je třeba je od sebe odlišovat. Stereotypy jsou vágní představy o tom, jací lidé jsou (Španělé jsou vášniví, Němci bez humoru, Američané egocentričtí). Lze je chápat jako zobecněná přesvědčení, jako představy v našich hlavách o určitých skupinách lidí. Předsudky jsou naproti tomu silnější v úsudku (např.: Všichni muslimové jsou teroristé.). Mají akční rozměr. Nereflektované stereotypy se mohou v konkrétních životních situacích stát předsudky, tj. vést ke skutečnému chování nebo jednání. Předsudky jsou také více emocionálně nabité.

Stereotypy jsou výsledkem historicko-politického, geografického a sociálního vývoje (srov. Friesenhahn), jsou tedy sociálně konstruované. Jsou statické do té míry, že lze pozorovat překvapivou stálost tváří v tvář novým informacím: stereotypy jsou velmi rozšířené a někdy přetrvávají po staletí (srov. staré tzv. etnické tabulky ze 17. století).

Existuje ještě jedna zvláštnost: stereotypy a předsudečné představy mají janusovskou tvář. Co to znamená? Je to metafora. Janus byl římský bůh. Má dvě tváře a je symbolem ambivalence. Stereotypy plní užitečné funkce, ale mají také temné stránky – proto mají janusovskou tvář. Thomas uvádí šest funkcí stereotypů a předsudků: Funkce orientace, adaptační funkce, obranná funkce, funkce sebeprezentace, demarkační funkce a funkce identity, jakož i funkce kontroly a ospravedlnění (srov. Thomas 2006, 4-7).

Redukovaně funkčně můžeme hovořit o třech funkcích, které charakterizují janusovskou tvářnost. Stereotypy a předsudky zjednodušují a redukují složitost. Pomáhají nám tak orientovat se v téměř nezvládnutelném světě. Plní tak důležitou kognitivní funkci.

Pomocí stereotypních představ a předsudků se odlišujeme od ostatních. Posilujeme pocit sounáležitosti v rámci vlastní skupiny. „My jsme takoví a oni jsou jiní!“. Stereotypy a předsudky mají tedy také sociální funkci. Mnohé stereotypy a předsudky nám dávají pocit nadřazenosti nad ostatními. Na první pohled to nevypadá příliš sympaticky, ale z psychologického hlediska je to výhodné: cítíme se posíleni ve svém sebevědomí. Stereotypy tak plní důležitou afektivní funkci. Každá z právě zmíněných užitečných funkcí má však i svou stinnou stránku. Velkou nevýhodou zjednodušení je, že důležité detaily a zvláštnosti zůstávají nezohledněny. Zanedbává se rozmanitost, a to i v rámci jedné kultury, a všichni jsou házeni do jednoho pytle.

Důležitý je silný pocit sounáležitosti v rámci skupiny. Může však také vést k vylučování ostatních, protože naše stereotypní představy říkají, že se k nám daná osoba „nehodí“.

Sebeúcta je důležitá a všichni se chceme cítit dobře. Znamená to ale, že se musíme navzájem znehodnocovat? A kam to vede? Hranice mezi nadřazeností a arogancí jsou pohyblivé. Stereotypy mají Janusovu tvář.

S těmito znalostmi můžeme při setkání s jinými lidmi kriticky zkoumat své stereotypní představy a předsudky.

Literatura

Friesenhahn, Günter: Stereotypy a předsudky. In: Modul „Interkulturní učení“ na portálu Fachstelle für Internationale Jugendarbeit der Bundesrepublik Deutschland e. V. (Centrum pro mezinárodní práci s mládeží Spolkové republiky Německo). IJAB : https://www.dija.de/fileadmin/medien/downloads/Dokumente/Guenter2IKL.pdf [16.11.2017].

Ganter, Stephan (1997): Stereotypy a předsudky: Konceptualizace, operacionalizace a měření. Mannheim: Mannheimské centrum pro evropský sociální výzkum.

Gardner, R. C. (1994): Stereotypy jako konsenzuální přesvědčení. In: Zanna, Mark P./ Olson, James M. (eds.): The Psychology of Prejudice (The Ontario Symposium on Personality and Social Psychology, 7) Hillsdale: Lawrence Erlbaum, 1-5.

Lippmann, Walter (1992): Veřejné mínění. New York: Harcourt Brace.

Quasthoff, Uta (1998): Příspěvek k dynamizaci výzkumu stereotypů. In: Heinemann, Margot (ed.): Sprachliche und soziale Stereotype (= Forum angewandte Linguistik). Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang, 47-72.

Thomas, Alexander (2006): Význam předsudku a stereotypu v mezikulturním jednání. In: Interculture Journal. Vol. 5, No. 2.