Termín patriarchát (ze starořeckého patriá: původ, rod, kmen, rozšířená rodina a árchein: vládnout) označuje v sociologii společenský systém, v němž existuje mocenská nerovnováha mezi mužským a ženským pohlavím a ženy jsou podřízeny mužské nadvládě. Koncept patriarchátu má velký význam zejména ve feministické teorii, aby bylo možné zkoumat sociální nerovnosti a diskriminaci žen a „uchopit je jako součásti zastřešujícího jevu“, který je strukturálním problémem, a nikoliv přirozeného druhu (srov. Cyba 2008). V tomto kontextu se tento pojem nemá omezovat pouze na politické systémy v časovém kontextu, ale spíše popisuje pojem a každodenně existující stav, který globálně zahrnuje všechny druhy diskriminace žen ve vztahu k mužskému pohlaví (srov. tamtéž).
Patriarchální struktury v průběhu času až do současnosti
Vývoj patriarchátu je dodnes ve vědě kontroverzním tématem, ale patriarchální jevy a systémy lze datovat již 3000 let před Kristem (srov. Cyba 2008). Celé dějiny minulých doložených tisíciletí se vyznačují patriarchální vládou, která byla často zdůvodňována především údajnou fyzickou a duševní převahou mužů.
Patriarchální struktury jsou však aktuální i v dnešní době a daly podnět k různým diskusím a hnutím s ohledem na sociální rovnost pohlaví. Například v Německu bylo teprve v roce 1918, po desetiletích úsilí a nakonec úspěšných demonstrací, ženám uznáno volební právo (srov. Bundeszentrale für politische Bildung 2018). Deklarovanou nadřazenost mužů lze nalézt také v konstatování, že znásilnění v manželství je v Německu považováno za trestný čin teprve od roku 1997 a dříve bylo trestáno pouze v případě mimomanželského aktu (srov. Deutscher Bundestag 2008). To znamená, že ještě před několika desetiletími byla vůle ženy vykonat sexuální akt právně podřízena vůli jejího manžela.
Dalším rozhodujícím rysem patriarchálních struktur je převaha mužů ve vedoucích pozicích (muži zaujímají přibližně dvě třetiny vedoucích pozic), stejně jako gender pay gap, který popisuje rozdíly v průměrné hrubé hodinové mzdě. Podle něj ženy v roce 2018 vydělávaly v průměru o 21 % méně než muži (srov. Spolkový statistický úřad 2018), a nejsou si tedy rovny ani po finanční stránce.
Matriarchát
V nejběžnější definici pojmu matriarchát (z latinského mater: matka; řeckého árchein: vládnout) označuje společenský systém, v němž mají ženy převahu v rodině, státě a společenském uspořádání. Matriarchát se tak jeví jako antagonistický vůči patriarchátu nebo jako jeho „zrcadlo“. Alternativní definice feministické teorie matriarchátu popisují tento koncept jako rovnostářský, pacifistický společenský řád založený na naturalistických hodnotách (srov. Helduser 2002).
Heide Göttner-Abendrothová naproti tomu definuje matriarchát na základě pozorování dosud existujících matriarchálních společenských systémů (např. khasiové a garové v severovýchodní Indii, najarové v jižní Indii, akanské národy v západní Africe atd.) a popisuje jej jako společenské uspořádání, které se plně liší od patriarchátu. Tyto společnosti jsou většinou zemědělskými společnostmi žijícími v klanech, jejichž ženy mají kontrolu nad zásobováním a převahu v rozhodování. Určující je zejména matrilinearita, tj. dědická linie z matčiny strany. V těchto matriarchálních společnostech žije někdy až 100 členů klanu v jednom domě a řídí se dalšími, někdy přísnými vnitřními pravidly (srov. Göttner-Abendroth 2010).
Historie
Historii matriarchátu osvětlují různé teorie. Jakob Bachofen například předpokládal, že všem patriarchálním řádům předcházel matriarchální řád. Podle této teorie zemědělství dalo vzniknout kultům, v nichž byla mimo jiné uctívána ženská božstva pro plodnost a ženy měly nadřazenost. Ve změně k patriarchátu viděl nahrazení „ženské“ smyslnosti „mužskou“ racionalitou (srov. Helduser 2002). Na tomto základě Friedrich Engels, doplněný výzkumy etnologa Lewise Henryho Morgana, reinterpretoval tuto teorii materialisticky a definoval tento údajně matriarchální raně historický řád jako komunistickou společnost, která byla nahrazena vznikem soukromého vlastnictví. Potenciální existence matriarchálních systémů umožnila položit si otázku, zda vedle patriarchátu mohly existovat i alternativní společenské systémy (srov. tamtéž).
Historická existence matriarchálních společností je však v archeologii a etnologii velmi sporná. Naopak jako velmi pravděpodobná se jeví možnost matriokality, tj. dominance žen v určitých společenských sférách (srov. tamtéž).
Heide Göttner-Abendrothová proto vymezuje dějiny matriarchátu na základě dosud existujících matriarchálních společenských forem. Podle ní existovaly matriarchální společenské systémy v tropickém, subtropickém a mírném pásmu Země, které vznikly nahrazením kultury lovců a sběračů pěstováním rostlin („neolitická revoluce“). Podle Göttner-Abendrothové matriarchální kult zahrnuje období několika tisíciletí a sahá od neolitu do pozdní doby bronzové, přičemž zahrnuje i starší městská centra (srov. Göttner-Abendroth 2010).
Literatura
Cyba, Eva (2008): Patriarchat: Wandel und Aktualität. In: Becker, Ruth/ Kortendiek, Beate (Hrsg.): Handbuch Frauen- und Geschlechterforschung. Theorie, Methoden, Empirie. 3. Aufl. Wiesbaden: VS Verlag. S.17–22.
Göttner-Abendroth, Heide (2010): Matriarchat: Forschung und Zukunftsvision. In: Becker, Ruth/ Kortendiek, Beate (Hrsg.) Handbuch Frauen- und Geschlechterforschung. Theorie, Methoden, Empirie. 3. Aufl. Wiesbaden: VS Verlag. S: 23–29.
Helduser, Urte (2002): Matriarchat. in: Renate Kroll (Hrsg.): Metzler Lexikon. Gender Studies Geschlechterforschung. Ansätze – Personen – Grundbegriffe. Stuttgart, Weimar: J.B. Metzler. S: 259–260.
Statistisches Bundesamt. Qualität der Arbeit. Frauen in Führungspositionen. https://www.destatis.de/DE/Themen/Arbeit/Arbeitsmarkt/Qualitaet-Arbeit/Dimension-1/frauen-fuehrungspositionen.html [19.09.2020]
Statistisches Bundesamt. Qualität der Arbeit. Gender Pay Gap https://www.destatis.de/DE/Themen/Arbeit/Arbeitsmarkt/Qualitaet-Arbeit/Dimension-1/gender-pay-gap.html [19.09.2020]
Wissenschaftliche Dienste des Deutschen Bundestages (2008): Vergewaltigung in der Ehe: Strafrechtliche Beurteilung im europäischen Vergleich. Fachbereich WD 7. Deutscher Bundestag. https://www.bundestag.de/resource/blob/407124/6893b73fe226537fa85e9ccce444dc95/wd-7-307-07-pdf-data.pdf [19.09.2020]
Wolff, Kerstin (2018): Der Kampf der Frauenbewegung um das Frauenwahlrecht. Bundeszentrale für politische Bildung. https://www.bpb.de/geschichte/deutsche-geschichte/frauenwahlrecht/278701/der-kampf-der-frauenbewegung-um-das-frauenwahlrecht [19.09.2020]