Neonacismus
Definice
Termín „neonacismus“ označuje politickou skupinu, jejímž hlavním znakem je „snaha (po roce 1945) o oživení národního socialismu“. Hlavními znaky ideologie této skupiny jsou nacionalismus, rasismus, požadavek autoritářského „Führerstaatu“ a zrušení demokratických principů. Na rozdíl od subkulturního pravicového extremismu se neonacisté vyznačují silnějším politickým aktivismem. Větší část neonacistické scény se přímo ztotožňuje s orientací politického vedení a rasistickými náladami nacistické éry, v nichž je toto autoritativní státní uspořádání vnímáno jako ideál. „V části scény je však politika Adolfa Hitlera vnímána jako odklon od „čisté doktríny“ údajně pravého národního socialismu.“
Vznik a šíření
Přibližně od konce 70. let 20. století se především v NDR (1949-1990) formovaly neonacistické skupiny, které na rozdíl od staronových nacistů neměly přímou vazbu na Třetí říši a režim Adolfa Hitlera. Představiteli neonacismu jsou tedy především mladí lidé, kteří se hlásí k ideologii nacionálního socialismu a zároveň vykazují vyšší sklony k násilí.
V roce 1996 se spolkovému vůdci NPD (Národnědemokratické strany Německa) Udo Voigtovi podařilo získat pro svou stranu stále více částí a skupin krajně pravicového spektra, načež se také stále více zvyšuje veřejná politická aktivita. Od roku 1997 se každoročně koná více než 100 demonstrací, pochodů a shromáždění radikální pravice.
V roce 2000 byla kvůli vysoké míře agresivity a připravenosti použít násilí zakázána četná sdružení a vznikala volná sdružení lidí, nazývaná také soudruhování. Počet neonacistů je 2200.
V roce 2007 odhadoval Spolkový úřad na ochranu ústavy, že existuje asi 4400 neonacistů a 107 neonacistických skupin a organizací. Na veřejných akcích se obvykle objevuje něco přes 5000 pravicových extremistů.
Od roku 2010 se počet veřejných akcí snižoval, protože proti nim opakovaně vystupovali aktivisté. Úřad na ochranu ústavy eviduje 153 neonacistických skupin a 5 600 neonacistů.
- pravicově extremistické scény se nyní propojily také v hudebních scénách a subkulturních smíšených scénách (hooligans/rockeři). Dalších 6 600 pravicově extremistických jednotlivců a nestraníků. Celkově se pravicově extremistický potenciál odhaduje na 32 080 osob, z toho asi 13 000 násilně orientovaných pravicových extremistů.
Charakteristika a vliv
Stoupence neonacismu lze identifikovat na základě různých charakteristik:
– představují politicky extrémní, radikální postoje, které jsou projevovány, obhajovány a jejichž svědky jsou lidé, kteří se k nim hlásí
– liberální, demokratický základní řád striktně odmítají
– touží po autoritářském a totalitním státním zřízení
– reprezentují násilné, rasistické a nacionalistické myšlenky
– ostatní národy jsou označovány za méněcenné
– touha po národním společenství založeném na „rase“, které omezuje základní práva jednotlivce a odmítá demokracii
– jsou přesvědčeni o antipluralismu
– požadují vůdčí stát s militarizovaným principem pořádku
– Neustále dochází k popírání či relativizaci nacionálního socialismu a 3. říše, která je považována za ideál státního zřízení.
– Agresivní agitace proti cizincům, přistěhovalcům a uprchlíkům.
V minulosti bylo možné příznivce a zastánce krajně pravicových politických názorů často poznat podle vzhledu. Typickým zevnějškem byly bomberské bundy, boty Springer a skinheadi. Dnes je to však jen jeden z několika předsudků.
Na veřejnosti se tyto skupiny často identifikují pomocí run (např.: černé slunce), znaků ze severské mytologie (např. bílý keltský kříž jako symbol „bílé rasy“) nebo podobných symbolů. Na veřejnosti se opakovaně používají také tyto číselné kódy: 18 (Adolf Hitler), 88 (Heil Hitler), 14 (14 slov – David Lane), 19/8 Sieg Heil), 28 (krev a čest) a mnoho dalších. .
Takové symboly a znaky se používají na veřejnosti, resp. jsou namalovány nebo napsány, aby provokovaly odpůrce a při čtení posilovaly pocit sounáležitosti a pospolitosti. Jako záminka k setkávání se pravicově extremistické subkultury jsou využívány i události, jako je svátek slunovratu nebo slavnosti „Ostara“. Stejně tak určité značky, oblečení nebo hudební styly vyjadřují určitou příslušnost:
– Vzhled jako skinheads (aby byla poskytnuta výhoda při konfliktech nebo sporech).
– určité hudební skupiny a kapely (Black Metal, Dark Wave).
– určité značky, například Lonsdale, nosilo mnoho neonacistů. Takové značky se opakovaně hlásily k odporu vůči extrémní subkultuře a mnozí její odpůrci je začali nosit, aby provokovali
– tkaničky se nosí ve dvou barvách (jedna červená, druhá bílá – blood & honour)
– značka Doc Martens začala záměrně vyrábět skákací boty, aby je přivedla mezi lidi a ztratily tak svou negativní konotaci.
– značku New Balance často nosili NN kvůli písmenu „N“ na botách (proti NN se také veřejně vyznávali)
– Helly Hanson se často nosí („H.. H.“).
– Značky jako Dobermann, Pitbull, Troublemaker, Streetwear, ProViolence jsou často spojovány s pravicovými extremisty.
– značka Dobermann přiznává vazby na pravicovou scénu a záměrně prodává oblečení v obchodech např. s Pitbullem, aby provokovala. Vzhledem k tomu, že oblečení má podobný styl, jsou oběma značkám připisovány vazby na pravicovou scénu.
Všichni neonacisté jsou pravicoví extremisté, ale ne všichni pravicoví extremisté jsou neonacisté. Podle vnějšího vzhledu nelze poznat, zda někdo patří k subkultuře neonacismu, nebo ne.
neonacismu
Neonacismus je politické a ideologické hnutí vycházející ze základů národního socialismu. Neonacisté často usilují o etnicky homogenní společnost, v níž je bílá rasa považována za nadřazenou. Obvykle jsou antiliberální, antidemokratičtí a antipluralitní a jako prostředek k dosažení svých cílů prosazují násilí a terorismus.
Nedávné příklady neonacismu jsou bohužel stále patrné v mnoha částech světa, včetně Evropy, Severní Ameriky a Austrálie. Zde jsou některé z nedávných incidentů a událostí:
– V Německu se do Bundestagu dostala krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která se od té doby zcela nezbavila svých kořenů na neonacistické scéně. Roste také počet pravicových skupin a jednotlivců, kteří se otevřeně hlásí k nacionálnímu socialismu.
– V USA posílil nástup Donalda Trumpa pravicové hnutí a vedl k nárůstu zločinů z nenávisti. Příkladem může být útok Trumpových příznivců na budovu Kapitolu v lednu 2021, na němž se objevily četné neonacistické symboly a hesla.
– Ve Švédsku získalo v posledních letech vliv krajně pravicové Hnutí severského odporu, které provedlo několik násilných útoků. Skupina má úzké vazby na neonacistickou scénu a k dosažení svých politických cílů prosazuje použití násilí.
– V Austrálii došlo v posledních letech k nárůstu pravicových skupin a aktivit, včetně těch s vazbami na neonacismus. Příkladem je skupina Antipodean Resistance, která je známá svými násilnými akcemi a neonacistickými názory.
Tyto příklady ukazují, že neonacismus stále představuje reálnou hrozbu pro společnost a že je třeba proti této ideologii a jejím příznivcům nadále vystupovat.
Literatura
Adler, Sabine: Die DDR und ihre Neonazis: Real existierender Rechtsextremismus, 10.10.19, https://www.deutschlandfunk.de/die-ddr-und-ihre-neonazis-real-existierender.862.de.html?dram:article_id=460746 (naposledy navštíveno 04.12.2020).
Egenberger, Christopher (2008): Woran erkennen ich Rechtsextreme? https://www.bpb.de/politik/extremismus/rechtsextremismus/41314/woran-erkenne-ich-rechtsextreme?p=0 (naposledy navštíveno 04.12.2020).
Hennig Eike (1993): Neonacistická militantnost a xenofobní životní styl ve „staré“ a „nové“ Spolkové republice Německo. In: Otto HU., Merten R. (eds) Rechtsradikale Gewalt im vereinigten Deutschland. VS Verlag für Sozialwissenschaften, Wiesbaden. https://doi.org/10.1007/978-3-322-97285-9_5 (poslední přístup 04.12.2020).
Nandlinger, Gabriele: Kdy hovoříme o pravicovém extremismu, pravicovém radikalismu nebo neonacismu….? 25.07.2008. https://www.bpb.de/politik/extremismus/rechtsextremismus/41312/was-ist-rechtsextrem?p=1 (naposledy navštíveno 04.12.2020).
Radke, Johannes: Der rechtsextreme „Kampf um die Straße“, 14.05.2014, https://www.bpb.de//politik/extremismus/rechtsextremismus/184385/der-rechtsextreme-kampf-um-die-strasse (naposledy navštíveno 04.12.2020).
https://www.duden.de/rechtschreibung/Neonazismus (poslední přístup 04.12.2020).
https://www.verfassungsschutz.de/de/service/glossar/neonazismus-neonationalsozialismus (poslední přístup 04.12.2020)
https://verfassungsschutzberichte.de/pdfs/vsbericht-2000.pdf
https://publikationen.uni-tuebingen.de/xmlui/bitstream/handle/10900/63273/vsb2010.pdf?sequence=1&isAllowed=y