Model ledovce kultury

Model ledovce kultury se v kulturologii používá k vizualizaci vztahu mezi bezprostředně vnímanou a skrytou kulturou a s tím souvisejícími příčinami konfliktů v mezikulturní komunikaci.

Metafora ledovce (model ledovce) pochází od E. Hemingwaye, který ji použil ve 30. letech 20. století k ilustraci svého literárního stylu. Domníval se, že autor nemusí odhalit všechny podrobnosti o své hlavní postavě. Stačilo by, kdyby byla vidět jen špička ledovce, tedy asi osmina.

Špička ledovce

Tato metafora byla později použita v teorii vědomí S. Freuda, která je základem modelu ledovce v kultuře. Freud vypracoval teorii, že lidské jednání je vědomě determinováno jen v malé míře, a na tomto pozadí navrhl strukturální model psychiky. Zde „ego“ (princip reality) odpovídá vědomé oblasti osobnosti, která rozhoduje o tom, které části nevědomých oblastí osobnosti („id“ (princip slasti) a „superego“ (princip morálky)) se realizují ve vnímaném světě. Ve srovnání s ledovcem tak vědomé „já“ zaujímá pouze menší, viditelnou část, špičku ledovce nad vodní hladinou. Nevědomé oblasti „id“ a „superego“ tvoří větší část, skrytou pod vodní hladinou.

Pod hladinou

V návaznosti na Freudův model instance E. Schein dále rozvinul model ledovce ve vztahu k organizační kultuře. Zobecněno na

kulturu vypadá následovně: Menší část ledovce, jeho špička, znamená viditelnou a slyšitelnou, tj. rychle rozpoznatelnou část kultury (jazyk, vzhled, chování, …). Mnohem větší část kultury (normy, hodnoty, přesvědčení, ideály, tradice, zkušenosti, vzory, …) se naopak skrývá „pod vodní hladinou“, a není tedy okamžitě vnímatelná. Významně však ovlivňuje i tu malou vnímatelnou část, a je tak často příčinou mezikulturních komunikačních konfliktů kvůli své „neviditelnosti“. Znalost skrytých kulturních aspektů a citlivý přístup k nim může nebezpečí takových nedorozumění snížit.

Literatura

Schein, Edgar H. (2006): Organizační kultura.

Motsching, Renate; Nykl, Ladislav (2009): Konstruktivní komunikace.