Model kulturní úrovně (Edgar H. Schein)
Model úrovní kultury amerického organizačního psychologa Edgara H. Scheina (1995) rozlišuje tři úrovně kultury na základě jejich viditelnosti. Podle Scheina se podstata kultury projevuje v jejích základních předpokladech, které se skrývají pod povrchem artefaktů a zdůrazňovaných hodnot.
Kontext firemní kultury
Schein představuje model úrovně kultury v kontextu firem. Firemní kultury jsou přibližně uzavřené systémy, které lze odlišit od ostatních kultur. Jejich subsystémy, procesy a mechanismy jsou snáze průhledné než ve společnosti. Kromě toho existují ekonomické zájmy podnikového managementu, které mohou vyvolat nutnost změny podnikové kultury (Schein 1995: s. 18-20).
Scheinovo chápání kultury
Schein definuje kulturu jako „vzorec sdílených základních předpokladů“ (Schein 1995: s. 25). Základní předpoklady zde znamenají sdílené znalosti, společný svět zkušeností členů skupiny. Tyto znalosti se získávají společným překonáváním problémů a prací na dosažení cílů. Organizace tak reagují na změny a vlivy prostředí (vnější adaptace) a čas od času přijímají nové členy (vnitřní integrace). Kulturu popisuje Schein jako proces učení, který zahrnuje na jedné straně vymezení skupiny vůči vnějšímu prostředí a na druhé straně rozvoj sebepojetí skupiny. Podle Scheina má firemní kultura racionální a emocionální vliv na všechny členy skupiny a jejich chování s dlouhodobým cílem umožnit stabilitu a růst.
Model kulturní úrovně
„Děkan organizační kultury Edgar Schein učí, že kultura má tři vrstvy: artefakty kultury – naše symboly a znaky; její zastávané hodnoty – věci, o kterých říkáme, že jim věříme; a především její základní předpoklady – to, jak se věci skutečně mají.“ (Comey 04/08/2019)
[Děkan organizační kultury Edgar Schein učí, že kultura má tři úrovně: artefakty kultury – naše symboly a znaky; její uznávané hodnoty – věci, o kterých říkáme, že jim věříme; a především její základní předpoklady – povaha věcí.“ (Comey 04.08.2019), překlad Ch.H.]
Scheinův model kulturních úrovní (Schein 1995: s. 30) identifikuje tři úrovně, které jsou vzájemně propojené:
- artefakty
- vyjádřené hodnoty
- základní předpoklady
Artefakty odkazují na „viditelné struktury a procesy ve společnosti“ (ibid.), které jsou snadno rozpoznatelné, ale obtížně dešifrovatelné. Příklady zahrnují prostorovou architekturu, oděv, jazykový styl, symboly a rituály.
Uvedené hodnoty zahrnují „strategie, cíle [a] filozofii“ (tamtéž) společnosti, které lze snadno prozkoumat, ale obtížně dešifrovat. Poslání, strategické dokumenty, formulované hodnoty a vize utvářejí vnější obraz společnosti, ale nejsou totožné se skutečným chováním členů skupiny.
Projev vyjadřovaných hodnot je vyjádřen v základních premisách, tj. v nevědomých a samozřejmých „názorech, vnímání, myšlenkách a pocitech“ (ibid.) členů skupiny. Například firemní klima, sdílený světonázor nebo předpokládané kognitivní schopnosti jsou pro cizince i členy skupiny neviditelné a málokdy je lze pojmenovat nebo dokonce rozluštit. Zde je také důležité uvědomit si procesualitu kultur: Základní premisy většinou vyrostly historicky, a proto je velmi obtížné je měnit (srov. Schein 2003: s. 34 a násl.). Další vývoj modelu kulturní úrovně lze nalézt například v novější teorii managementu v práci Schreyögg/Koch (2020: s. 585-591).