Původ a vývoj „Měsíce černošské historie“ lze vysledovat až k americkému intelektuálovi Carteru G. Woodsonovi, který se na počátku 20. století zasazoval o zaplnění vakua černošské americké historie v kolektivní paměti USA (viz Woodson 1926, 238 a násl.).
Historický vývoj
Spolu s dalšími černošskými intelektuály založil v roce 1915 Asociaci pro studium černošského života a historie (Association for the Study of Negro Life and History, ASNLH) a o rok později založil časopis Journal of Negro History, v němž byly publikovány eseje o historii černochů v USA (srov. Scott 2011). V příspěvku k „Týdnu černošské historie“ v témže časopise Woodson odsoudil, že z hlediska systémového útlaku černošských Američanů je prakticky zcela znemožněna možnost prožívat vlastní historii (srov. 1926, 239), a rovněž se přimlouval za Týden černošské historie (srov. tamtéž, 241). S pomocí Woodsonovy organizace se v únoru 1926 uskutečnil první Týden černošské historie, jehož cílem bylo rekonstruovat a popularizovat znalosti o černošské historii (srov. Scott 2011). Měsíc únor byl vybrán pečlivě a s ohledem na existující tradice, neboť ve stejnou dobu se slavily narozeniny dvou mužů významných pro černošskou historii: Abraham Lincoln a Frederick Douglass (srov. tamtéž). Woodson však tuto souběžnost oslav nevyužil k uctění skutečně mužského odboje, ale k uctění antirasistického odhodlání všech černošských žen a mužů (srov. tamtéž). Ústřední myšlenkou prvních oslav Týdne černošské historie bylo odstranit pocit méněcennosti černošské americké populace a zároveň ukázat bílým Američanům, že jejich vnímání světa je ovládáno rasovými předsudky (Woodson 2002, 27). Za tímto účelem vytvořila Woodsonova organizace výukové materiály v podobě obrázků, plánů hodin, divadelních her a informačních plakátů (srov. Scott 2011). Sám Woodson již na počátku prosazoval, aby se oslavy rozšířily, neboť byl přesvědčen, že černošská historie je mnohem důležitější a rozsáhlejší, než aby ji bylo možné představit v rámci týdenních oslav. Již ve čtyřicátých letech 20. století začali černoši ve státě Virginie prodlužovat Remembrance Week na měsíc. Události 60. let 20. století v USA měly velký vliv na zájem o černošskou historii, a tak se Týden černošské historie v průběhu desetiletí transformoval v „Měsíc černošské historie“ (BLM) (srov. tamtéž). V roce 1976, u příležitosti 50. výročí prvních oslav, Woodsonova organizace oficiálně přejmenovala Týden černošské historie na Měsíc černošské historie a institucionalizovala oslavy v celé zemi, které od té doby veřejně podporoval každý úřadující prezident (srov. tamtéž).
Měsíc černošské historie v Německu
V Německu se první oslavy Měsíce černošské historie konaly v Berlíně v 80. letech 20. století, které díky účasti mnoha zaměstnanců umístěných v Německu a také příslušníků americké armády silně čerpaly ze svého amerického původu (srov. Asher 2015, 45). Se sjednocením Německa se černošská německá komunita diverzifikovala a rozrostla, takže „počáteční[] zaměření na afroamerickou historii“ (tamtéž) ustoupilo novému učebnímu plánu, který se komplexně zabýval africkou diasporou v Německu (srov. tamtéž, 45; 49). Měsíc černošské historie se nyní slaví v mnoha velkých německých městech, pořádají se historické přednášky, umělecké výstavy, promítání, čtení, filmové projekce, divadelní představení, panelové diskuse a také aktivity pro děti, které mají přiblížit historii černošské diaspory veřejnosti (srov. tamtéž, 49). Německý měsíc černošské historie původně zahájila iniciativa „Černoši v Německu“ (ISD-Bund e.V.), načež se k ní připojilo mnoho dalších sdružení a organizací. Kvůli některým neshodám mohla tato mnohost organizátorů vést i k tomu, že se německý BLM na krátkou dobu neuskutečnil. Mezitím se „nečernošská organizace […] ‚Institut kulturní diplomacie‘ (ICD)“. (Asher 2015, 45) převzala organizaci BLM, která měla dostatek finančních prostředků na to, aby nabídla komplexní program, ale byla ostře kritizována za to, že není černošskou organizací (srov. tamtéž). V důsledku těchto sporů je od roku 2011 za organizaci německé BLM zodpovědná „Dílna kultur“ (srov. tamtéž).
Literatura
Asher, N. (2015): Historie Měsíce černošské historie v Německu. In: D. Bergold Caldwell, L. Digoh et al. (eds.): Spiegelblicke. Perspektivy černošského hnutí v Německu. Berlin: Orlanda, 44-50.
Scott, D. (2011): Počátky Měsíce černošské historie. https://asalh.org/about-us/origins-of-black- history-month/ [27.09.2020].
Woodson, C. G. (1926): Týden černošské historie. In: The Journal of Negro History 11(2), 238-242.
Woodson, C. G. (2002): Observances of Negro History Week (Obřady Týdne černošské historie). In: Black History Bulletin 65(1), 21- 33.