Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01
  • Info
  • Materialschrank
  • Lexikon
  • E-Learning
  • Seminare
✕

Lidská práva

Lidskými právy se rozumí všechna práva, která jsou vrozená každé lidské bytosti bez ohledu na původ nebo pohlaví a která nelze přiznat ani odepřít. Tvoří normativní a právní základ lidstva, a tím i všech států či společností (srov. Menschenrechte, bpb.de). V souladu s tím jsou také považovány za nadřazené konkrétním legislativním strukturám státu, a proto tyto mohou lidská práva „uznat“, ale ne definovat (Menschenrechte, bpb.de).

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv (UDHR) jako ústřední dokument formuluje lidská práva jako morální pilíře lidstva ve 30 článcích (srov. Deutsche Gesellschaft für die Vereinten Nationen e.V. 2018, 3). UDHR tak zdůrazňuje zejména ústřední hodnotu důstojnosti, která je zajištěna prostřednictvím práv. V souladu s tím je cílem uvedeným v preambuli „uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezadatelných práv všech členů lidského společenství“ (Deutsche Gesellschaft für die Vereinten Nationen e.V. 2018, 6). Mezi taková lidská práva patří mimo jiné právo na život, nedotknutelnost a bezpečnost, právo na rovnost, volební právo, právo na svobodu projevu, víry a svědomí a další (srov. Menschenrechte, bpb.de).

Navzdory dalekosáhlému celosvětovému uplatňování lidských práv je třeba za ně na některých místech stále bojovat. Ačkoli se v některých zemích lidská práva již zdají být samozřejmostí, k jejich porušování dochází i dnes. Proto je nezbytná jejich trvalá ochrana a uplatňování (srov. Menschenrechte, bpb.de).

Nástroje v oblasti lidských práv

Úkolem zajistit a realizovat lidská práva na celém světě se zabývají mezinárodní organizace tvořené aliancemi různých zemí, jako je OSN nebo Rada Evropy (srov. Spohr 2014, 17).

První z nich se skládá ze sítě orgánů, které vykonávají administrativní činnost na ochranu lidských práv. Například Rada pro lidská práva, kterou tvoří 47 pravidelně volených členských států z téměř všech kontinentů, pořádá zasedání o aktuálním vývoji a posuzuje případné porušování lidských práv (srov. Spohr 2014, 52, 54-56, 108). Úřad vysokého komisaře pro lidská práva jako další orgán úzce spolupracuje na vnitrostátní úrovni s příslušnými soudními a zákonodárnými orgány členských států OSN. Jako „sekretariát“ tak představuje spojovací článek mezi členskými státy a Radou pro lidská práva (srov. Spohr 2014, 116/117). Rada bezpečnosti OSN má rovněž nadřazenou odpovědnost za zachování míru a lidských práv (srov. United Nations (UN), bpb.de).

Na evropské úrovni již Rada Evropy, kterou rovněž tvoří 47 členských států, přijala řadu dohod na ochranu lidských práv, například „Evropskou úmluvu o lidských právech“, která v mnoha článcích prohlašuje hodnoty, jako je právo na vzdělání nebo právo na svobodné volby, za zajištěné (Evropský soud pro lidská práva 2002, 35).

Vznik dnešních lidských práv

Dne 10. prosince 1948 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) rezoluci 217 A (III) (Lidská práva). Myšlenka, že všichni lidé mají práva, která jim nesmí být odňata, vyplynula ze zkušeností se zločiny spáchanými během druhé světové války a holocaustu (srov. Historie dokumentu, un.org). Během druhé světové války vyhlásil americký prezident Roosevelt v roce 1941 Čtyři svobody, které měly zajistit mírové a spravedlivé uspořádání světa po válce. Čtyři svobody zajišťovaly svobodu slova, svobodu vyznání, svobodu od nedostatku a svobodu od strachu (srov. Haratsch 2010, 69/70). Po skončení druhé světové války byla založena Organizace spojených národů. Mezi cíle Charty OSN patří např. negativní mír (absence vojenské síly) a také úsilí o pozitivní mír (spolupráce v oblasti lidských práv, rozvoje, hospodářství a kultury a přátelských vztahů) (srov. Založení OSN, dgvn.de).

1948

Lidská práva byla předmětem jednání již na prvních zasedáních OSN v roce 1946 a v následujícím roce se poprvé sešla Komise pro lidská práva, aby formulovala úmluvu o lidských právech. Konečný návrh, na němž se podílelo více než 50 členských států, byl předložen v září 1948 a přijat 10. prosince téhož roku. Přitom 48 států hlasovalo pro a 8 států se zdrželo hlasování (viz History of the Document, un.org a Haratsch 2010, 71/72).

Lidská práva a jejich ochrana tak již nejsou pouze vnitrostátní, ale mezinárodní záležitostí. Zejména druhá světová válka jasně ukázala, že ochranu lidských práv nelze ponechat na příslušném vnitrostátním právním řádu (srov. Haratsch 2010, 70). Lidská práva jsou pravidelně rozšiřována, například Úmluvou o odstranění rasové diskriminace (1966), Úmluvou o odstranění diskriminace žen (1979), Úmluvou o právech dítěte (1989) a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením (2006) (srov. Haratsch 2010, 73).

Literatura

Deutsche Gesellschaft für die Vereinten Nationen e.V. (2018): Die Allgemeine Erklärung der Menschenrechte. Berlin: Deutsche Gesellschaft für die Vereinten Nationen e.V. (DGVN).

Deutsche Gesellschaft für die Vereinten Nationen e.V. (o.J.): Die Gründung der Vereinten Nationen. https://dgvn.de/un-im-ueberblick/geschichte-der-un [18.09.2020].

Europäischer Gerichtshof für Menschenrechte (2010): European Convention of Human Rights. as amended by Protocols Nos. 11 and 14. supplemented by Protocols Nos. 1, 4, 6, 7, 12, 13 and 16. Straßburg: Council of Europe.

Haratsch, Andreas (2010): Die Geschichte des Menschenrechts. In: Klein, Eckart und Andreas Zimmermann (Hgg.): Studien zu Grund- und Menschenrechten. Potsdam: Universitätsverlag Potsdam.

Schubert, Klaus/Martina Klein (2018): Menschenrechte. In: Das Politiklexikon. 7., aktual. u. erw. Aufl. https://www.bpb.de/nachschlagen/lexika/politiklexikon/17842/menschenrechte [18.09.2020].

Schubert, Klaus/Martina Klein (2018): Vereinte Nationen (UN). In: Das Politiklexikon. 7., aktuali. u. erw. Aufl. https://www.bpb.de/nachschlagen/lexika/politiklexikon/18398/vereinte-nationen-un [18.09.2020].

Spohr, Maximilian (2014): Der neue Menschenrechtsrat und das Hochkommissariat für Menschenrechte der Vereinten Nationen. Entstehung, Entwicklung und Zusammenarbeit. Berlin: Dunkler & Humblot.

United Nations (o.J.): History of the Document. https://www.un.org/en/sections/universal-declaration/history-document/index.html [18.09.2020].

https://www.youtube.com/@hyperkulturell

Themen

Affirmative Action Akkommodation Akkulturation Ambiguitätstoleranz Antisemitismus Asyl Asylpolitik Behinderung Bildung Deutschland Diskriminierung Diversity Diversität Dänisch Englisch Europa Flucht Flüchtlinge Flüchtlingspolitik Geflüchtete Gesellschaft Gewalt Heimat Hybridität Identität Inklusion Integration interkulturell international Islam Kommunikation Kriminalität Kultur Kulturelle Bildung Menschenrechte Migration Politik Rassismus Religion Schule Sprache Stereotype Vorurteile Werte Zivilgesellschaft
✕
© 2023 Hyperkulturell.de       Impressum      Nutzungsregeln       Datenschutz