Duden zahrnuje pod pojem Volk několik hlavních a vedlejších kategorií. Grimm’sche Wörterbuch od 20. století napočítal dokonce celkem 15 hlavních významů a devět podvýznamů. V sociologickém slovníku lze nalézt následující heslo: „Společenství lidí spojených společným historickým a kulturním dědictvím, žijících společně v rámci určitých státních hranic (Staatsvolk)“ (Reinhold 2017, 710).
Pro uchopení rozsáhlých významů a konotací slova je třeba vzít v úvahu historický kontext.
Lidé v průběhu času
Slovo Volk sice není jednoznačně doloženo, ale uvádí ho většina slovníků, pochází z germánského fulka „lid, lid války“ (srov. Kluge 1963, 825; srov. Pfeifer 1989). Podle Grimmova slovníku je nejstarším významem uzavřený oddíl bojovníků (staroslověn. plŭkŭ „kriegsschar, kämpfende schar“) (srov. Grimm 1854-1961, 455). Vedle vojenského lidového termínu, který označoval ozbrojené vojsko, existoval také teologický termín Boží lid. Teprve v 17. století, v neposlední řadě v důsledku Francouzské revoluce, vznikl termín Staatsvolk, který se používá dodnes (srov. Retterrath 2016, 33).
Až do 19. století se vyvinula široká škála slovních spojení. Společným rysem těchto významů však je, že označují buď abstraktní, imaginární, nebo skutečný dav lidí, kteří jsou spojeni náboženstvím, tradicí, jazykem nebo zvláštním účelem a/nebo mají podobné vlastnosti.
Kolísavé konotace
„V současném politickém použití se slovo Volk používá jen zřídka,“ říká Jörn Retterath ve své knize Was ist ein Volk? Také historie ukazuje různé projevy používání tohoto slova. To je pravděpodobně způsobeno kolísáním konotací v průběhu dějin. Zatímco ve středověku bylo slovo Volk chápáno jako „nižší třída“ (prostý lid) na rozdíl od šlechty, a mělo tedy převážně negativní konotace, po Francouzské revoluci (1789) a americké Deklaraci nezávislosti (1776) bylo chápáno jako „souhrn všech rovnoprávných občanů“ a v důsledku toho získalo pozitivní náboj. Namísto toho, aby se hranice vytyčovala uvnitř společnosti, byla vytyčena kolem ní (srov. Retterrath 2016).
Ve Výmarské republice stále všudypřítomné slovo Volk se jako nezaujatý výraz diskvalifikovalo naposledy pokusem o přivlastnění národními socialisty (srov. Retterrath 2016).
Lze poukázat na to, že historie významu slova je úzce spjata s politickým a historicko-společenským vývojem. Kluge ve svém etymologickém slovníku německého jazyka na toto téma dále píše: „jeho emocionální tón závisí na postoji a náladě mluvčího“. (Kluge 1963, 825)
„My jsme lid“?
Christian Böttger ve své knize Ethnos. Der Nebel um den Volksbegriff (Mlha kolem pojmu lid) otázku, zda ještě existuje něco jako lid, nebo zda jsou národy ideologickými konstrukty minulosti, které by v našem globalizovaném světě již neměly mít místo. To jsou otázky, které je třeba v současné době řešit, čímž odkazuje na politicky a mediálně potlačený pojem lidu.
Za diskurz stojí také existence „my-cítění“ založeného na pospolitosti původu a kultury nebo lidového vědomí v době, kdy v důsledku imigrační politiky sílí marginální politické hlasy (srov. Böttger 2014).
Pojem národ se často používá jako synonymum.
Literatura
Böttger, Christian (2014): Ethnos. Mlha kolem pojmu národ. Schnellnach: Lindenbaum.
Duden, online vydání: https://www.duden.de/rechtschreibung/Volk [20.06.2018].
Grimm, Jacob u. Wilhelm (1854-1961): Německý slovník. http://www.woerterbuchnetz.de/DWB?lemma=volk [14.06.2018].
Kluge, Friedrich (1963): Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Devatenácté vydání. Berlin: de Gruyter.
Reinhold, Gerd (2017): Soziologie-Lexikon. Berlin/ Bosten: Oldenburg Wissenschaftsverlag.
Retterrath, Jörn (2016): Soziologická sociologie: „Co je to lid?“: Volks- und Gemeinschaftskonzepte der politischen Mitte in Deutschland 1917-1924. Berlin: de Gruyter.