Pojem „Leitkultur“ (vůdčí kultura) vznikl v průběhu politických debat o integraci (Novak, 2006, 17). V roce 1996 jej zavedl politolog Bassam Tibi. Podle Tibiho vychází evropská vůdčí kultura ze západního liberálního hodnotového systému, který je založen na „demokracii, sekularismu, osvícenství, lidských právech a občanské společnosti“ (Tibi, 2000, 154). V průběhu politických debat o imigrační politice byl tento pojem opakovaně kriticky diskutován. Přitom tento termín nabýval stále více politického charakteru.
Od termínu k politickému problému
V roce 1998 použil politik CDU Jörg Schönbohm v článku v „Süddeutsche Zeitung“ termín „Leitkultur“ jako přímý protiklad k termínu „multikulturní“ a jako pokus o definování národní identity (srov. ZIELCKE, SZ, 1998). Jörg Schönbohm vychází z toho, že cizinci se odmítají integrovat, a zavedení Leitkultur považuje za nezbytné k ochraně hodnot německého základního zákona (srov. KOWITZ, SZ, 1998).
V říjnu 2000 se tohoto termínu chopil tehdejší předseda parlamentní frakce CDU Friedrich Merz a požadoval pravidla pro přistěhovalectví a integraci a v souvislosti s tím také jednotnou „liberální německou Leitkultur“ (vůdčí kulturu) pro Německo, protože jen tak může fungovat integrace (Merz, Die Welt, 2000). V důsledku toho je pojem „Leitkultur“ konotován s konzervativním pohledem na svět a tomu odpovídající migrační politikou (EBD, SZ, 2000). Stejně tak je tento termín interpretován i jako protiklad multikultury.
Obnovený vzestup debaty o Leitkultur
Uprchlická krize v roce 2015 dala otázce Leitkultur nový impuls. V roce 2017 sepsal Thomas de Maizière (tehdejší spolkový ministr vnitra) desetibodový katalog o Leitkultur v Německu, čímž vyvolal obnovenou debatu (de Maizière, Bild am Sonntag, 2017).
Myšlenka definované Leitkultur jako vodítka pro přistěhovalce se setkala s příznivým ohlasem zejména v silně konzervativních až pravicových táborech. Například parlamentní skupina AfD v durynském zemském sněmu zveřejnila poziční dokument „Leitkultur, Identität und Patriotismus“ (vůdčí kultura, identita a vlastenectví), v němž například vyzvala k tomu, aby „ochrana a podpora německé vůdčí kultury byla zahrnuta jako státní cíl do durynské ústavy a základního zákona“ (AfD parlamentní skupina, poziční dokument: Leitkultur, Identität und Patriotismus, 2018).
Právní úpravu týkající se Leitkultur se na spolkové úrovni nepodařilo prosadit. Základní myšlenka Leitkultur však byla začleněna do některých zákonů na zemské úrovni, například do „Bavorského integračního zákona“, podle kterého mají vysílací společnosti „přispívat k výuce německého jazyka a Leitkultur“ (FAZ, 2019).
Debata o Leitkultur znovu a znovu klíčí v médiích. Philipp Amthor (CDU) se například pokusil vyvolat debatu o „Leitkultur“ svým esejem „V dobré kondici? Unser Land braucht eine Leitkultur-Debatte“ (srov. Amthor, 2020, s. 5 a násl.) se Philipp Amthor (CDU) pokusil znovu prosadit, aby se problematika Leitkultur opět dostala do centra pozornosti.
Kritika „Leitkultur
Bassam Tibi sám hodnotí obě společenské debaty o německé Leitkultur (2000-2017) jako neúspěšné (bpb.de, Tibi, 2017). Kritizuje, že se jeho termín „Leitkultur“ používá bez konsenzu jeho prací, a tak se „neinformované věci [předpokládají]“(bpb.de, Tibi, 2017).
Existenci Leitkultur navíc rozhodně zpochybňuje a zásadně odmítá řada politiků. Raději volají po chápání hodnot a norem reprezentovaných Základním zákonem, jako je rovnost nebo svoboda názoru (bpb.de, 2020). Komisař pro integraci (od roku 2017) Aydan Özuguz (SPD) k tomu poznamenává: „… protože specificky německou kulturu, kromě jazyka, prostě nelze identifikovat […]. Ústavní normy Základního zákona poskytují regulační rámec pro soužití občanů […]“. (Özuoguz, Tagesspiegel Causa, 2017).
Nakonec se po téměř dvaceti letech debat o Leitkultur objevuje otázka, zda má smysl. Například Ruprecht Polenz (CDU) to komentuje následovně: „Člověk by se vlastně ze všech těch debat mohl dozvědět, že vlastně nemají smysl. Měli bychom podporovat kulturu soužití“. (Polenz, Deutschlandfunk, 2017).
Mezinárodní perspektiva
Také na mezinárodní úrovni se diskuse o příslušné Leitkultur stále více rozhořívají. Je tomu tak i v USA, kde se přistěhovalci museli po staletí přizpůsobovat známé, bílé a protestantské dominantní kultuře. Nicméně americká společnost prochází strukturálními změnami v důsledku rostoucí imigrace občanů Latinské Ameriky. Jejím prostřednictvím dochází k nevyhnutelné změně známé vůdčí kultury.
O této změně se znovu a znovu silně diskutuje, neboť jak liberální, tak politicky konzervativní politici mají o nové přistěhovalce jako o politickou sílu ve viditelně se zmenšující voličské obci stále větší zájem (srov. Wergin, Die Welt, 2015).
Stejně tak hraje debata o Leitkultur znovu a znovu důležitou roli i v katolické církvi. Například papež František se vyjádřil takto: „Nemáme křesťanskou Leitkultur, žádná už neexistuje! Už nejsme jediní, kdo utváří kulturu, a nejsme ani první, ani nejposlouchanější“ (FAZ, 2019). Hlava církve vyzývá k návratu ke katolické církvi a k milosrdnějšímu přístupu k uprchlíkům jako ke křesťanské vůdčí kultuře (srov. Zeit online, 2019).
Literatura
Parlamentní skupina AfD v durynském zemském sněmu: Poziční dokument: Leitkultur, Identität, Patriotismus. Erfurt, 2018
AMTHOR, Philipp: V dobré kondici? Naše země potřebuje debatu o Leitkultur, in: Hauptmann, Ralph &. Brinkhaus, Mark: Eine Politik für morgen, Die junge Generation fordert ihr politisches Recht. Freiburg, Herder Verlag, 2020 s. 5-6.
KOWITZ: Strach z převratu. In: SZ z 02.09.1998.
NOWAK, Jürgen: Leitkultur und Parallelgesellschaft – Argumente wider einen deutschen Mythos. Frankfurt a.M., 2006. s. 17.
PAUTZ, Hartwig: Die deutsche Leitkultur: Eine Identitätsdebatte. In: Nová pravice, neorasismus a snahy o normalizaci. Stuttgart, 2005.
Tibi, Bassam: Evropa bez identity? Krize multikulturní společnosti. btb. 2000. s. 154
ZIELCKE: Cizinci, když se setkáváme. In: SZ z 27.6.1998.
Seznam zdrojů
Spolkové ministerstvo vnitra, pro výstavbu a vnitřní věci (2017), Leitkultur für Deutschland – Was ist das eigentlich?
https://www.bmi.bund.de/SharedDocs/interviews/DE/2017/05/namensartikel-bild.html
[naposledy navštíveno: 18.08.2020].
Spolková agentura pro občanské vzdělávání (2020), Leitkultur: https://www.bpb.de/nachschlagen/lexika/das-junge-politik-lexikon/161369/leitkultur.
[poslední přístup: 18.08.2020].
Spolková agentura pro občanské vzdělávání (2017), Leitkultur als Integrationskonzept :https://www.bpb.de/politik/extremismus/islamismus/255521/leitkultur-als-integrationskonzept-revisited.
[poslední přístup: 18.08.2020].
Deutschlandfunk (2017), Debatte über Leitkultur:
https://www.deutschlandfunk.de/debatte-ueber-leitkultur-der-begriff-passt-nicht-in-eine.694.de.html?dram:article_id=385088
[poslední přístup: 18.08.2020].
Frankfurter Allgemeine Zeitung (2019), „Křesťanskou Leitkultur už nemáme“: https://www.faz.net/aktuell/politik/inland/papst-franziskus-keine-christliche-leitkultur-mehr-16547259.html.
[poslední přístup: 20.08.2020].
Frankfurter Allgemeine Zeitung (2019), Bayerisches Integrationsgesetz teilweise verfassungswidrig:
https://www.faz.net/aktuell/politik/inland/bayerisches-integrationsgesetz-teilweise-verfassungswidrig-16516591.html
[poslední přístup: 18.08.2020].
Tagesspiegel Causa (2017), Leitkultur degeneruje v klišé být Němcem: https://causa.tagesspiegel.de/gesellschaft/wie-nuetzlich-ist-eine-leitkultur-debatte/leitkultur-verkommt-zum-klischee-des-deutschseins.html.
[poslední přístup: 18.08.2020].
Welt (2015), Nová Leitkultur USA: https://www.welt.de/print/wams/politik/article137938554/Die-neue-Leitkultur-der-USA.html.
[poslední přístup: 20.08.2020].
Zeit online (2019), „Už nemáme křesťanskou Leitkultur“: https://www.zeit.de/gesellschaft/ausland/2019-12/papst-franziskus-ansprache-katholische-kirche-veraenderungen.
[poslední přístup dne: 20.08.2020].