Kulturní sféra

Neologismus kulturní sféra vznikl složením termínu kultura a geometrického termínu tělesná sféra a jeho původ lze vysledovat u Herdera. Herder tento názorný model označuje také jako „model kulturní sféry“. Latinské slovo cultura znamená „péče, pěstování“ (srov. Metzler Lexikon 2007, 407). Slovo kultura bylo poprvé použito jako vědecký termín v 18. století na rozdíl od přírody a označuje „jakýkoli druh lidského výcviku, činnosti a produkce, která přesahuje to, co je dáno přírodou, a vytváří nové artefakty, dovednosti, významy a symboly“ (Metzler Lexikon 2007, 407).

Civilizace

Ve Francii se termín kultura používal jako synonymum pro civilizaci (srov. Metzler Lexikon 2007, 408) k označení skutečností, lidských schopností a výdobytků, které byly založeny na určitém stupni vzdělání, a k odlišení od barbarství. V současnosti se tento termín používá podobně, takže kultura je chápána v užším smyslu jako scénické umění, výtvarné umění, hudba, divadlo, film, literatura nebo architektura (kulturglossar.de 2019).

Význam pojmu se však postupem času rozšířil, takže dnes se podle každodenního, nevědeckého chápání pod pojmem kultura rozumí vlastnosti lidí a jejich společné předky. Znamená „živý svět, v němž se pohybujeme, který jsme si společným životem vytvořili a neustále ho přetváříme a v němž se obvykle pohybujeme nereflektovaně (sdílené hodnoty/názory)“ (kulturglossar.de 2019). Patří sem mimo jiné zvyky, hodnoty, normy a jazyky.

Sférický model kultur

Herder se ve svém sférickém modelu kultur pokouší „obsáhnout všechny projevy lidského života“ (Kohl 2013, 23). Předpokládá, že kultury jsou samostatné, homogenní systémy, které mají střed nebo těžiště jako koule. Těžiště může být definováno etnicitou nebo příslušností k národu a společným jazykem. Herderův sférický model a jeho pojetí homogenní, soběstačné kultury lze vysvětlit ideou národního státu, která vznikla v 18. století a kterou se pokusil radikálně normativně realizovat národní socialismus (Welsch 2010, 8 a násl.), současní badatelé ji však kritizují. Ignoruje skutečnost, že může docházet k „etnickému míšení“ (Kohl 2013, 24), které se vždy odehrávalo prostřednictvím migračních procesů. Příkladem je v této souvislosti stěhování národů a útěk politicky pronásledovaných osob ve 20. a 21. století.

Subkultury a kultury mládeže

Dále je kritizováno, že podle tohoto názoru se jedinec nesmí odchýlit od své kultury, ale musí se chovat v souladu se společenskými hodnotami této kultury. V tomto kontextu se již definice sociálních hodnot kultury ukazuje jako problematická, neboť i v rámci společnosti označované jako kultura mohou existovat rozdíly v úrovni vzdělání, finanční situaci a politické orientaci. Často se ve společnosti vyvíjejí četné subkultury a kultury mládeže, které si mohou i vzájemně konkurovat. Příkladem mohou být popperské a punkové hnutí v 80. letech 20. století.

Literatura

Burgdorf, D./ Fasbender, C./ Moennighoff, B. (eds.) (2007): Metzler Lexikon Literatur. Termíny a definice. In: Literatura. 3. vyd. Stuttgart, Výmar: J. B. Metzler.

Welsch, W. (2010): Standbeine dürfen nicht zum Klumpfuß werden. Wolfgang Welsch v rozhovoru o transkulturně orientované společnosti – a o tom, jak může hudba lidi spojovat. In: Musikforum. Za hranicemi. Cesty do transkulturních světů. Číslo 1. Leden-březen.

Schönhuth, M. (b.d.): Das Kulturglossar. http://kulturglossar.de/html/k-begriffe.html#kulturbegriff_eng [03.12.2019].

Kohl, P. (2013): Přehodnocování a identita v transkulturním prostoru. Rozdílné recepce dvou mannheimských městských čtvrtí. Wiesbaden: Springer.