Kultura vysokého kontextu

Termín High Context Culture se odvíjí od jednorozměrného kulturního přístupu amerického antropologa a etnologa Edwarda Twitchella Halla. Tento přístup představil v roce 1976 ve své práci Beyond Culture. Hall v něm odkazuje na silnou a slabou kontextovou referenci komunikace se zvláštním zřetelem na „porozumění různých kultur mezi sebou“ (Hall 1989, 105). Hallovo pojetí komunikace vycházelo z kulturní antropologie, lingvistiky, etnologie a freudovské psychoanalytické teorie (srov. Hall 1992).

Nepřímá komunikace

High Context Culture znamená nepřímou komunikaci (na rozdíl od Low Context Culture = přímé komunikace). V kulturách, kde převládá komunikace ve vysokém kontextu, potřebují mluvčí především kontextové informace o osobách, aby mohli navázat soukromé nebo obchodní vztahy. Znalost témat, která mají být sdělena, se předpokládá a nezmiňuje se přímo jménem. Proto je mluvčímu známo jen několik detailů, které by jinak mohly mít na komunikaci rušivý vliv. To, co „nebylo řečeno, je důležitější nebo stejně důležité jako to, co bylo řečeno“. (Hall 1989, 114)

Interpretace sdělovaného sdělení je do značné míry kontextuální. Informace se vyjadřují nejen slovy, ale také výrazem tváře, řečí těla, zvláštními okolnostmi a tónem hlasu. Pro komunikaci je rozhodující zejména vztah mezi odesílatelem a příjemcem (věk, pohlaví, mocenský vztah), protože jazyková sdělení nejsou explicitně vyjádřena, ale spíše implicitně řečena (srov. Hall 1989, 116). Pro úspěšnou komunikaci je třeba dbát na řešení existujících konfliktů, protože v oblasti této komunikace existuje jen málo pevných pravidel. Kultury s vysokým kontextem jsou například obchodní vztahy, které jsou založeny zejména na důvěře, a proto se rozvíjejí pomalu.

Příklady kultur s vysokým kontextem z hlediska kultur jsou např:

– Asijské země: Japonsko, Korea, Čína

– latinskoamerické země: Brazílie, Argentina

– jihoevropské země: Španělsko, Francie, Řecko, Turecko.

Literatura

Hall, Edward T. (1989): Beyond Culture. New York: Anchor Books.