Individualismus

Individualismus se zásadně zaměřuje na zájmy, práva a potřeby jednotlivce vůči sociálnímu prostředí, takže svoboda jednotlivce je nejvyšším předpokladem. Individualismus má umožnit nové, komplexnější a úplnější pojetí lidské svobody. Dotýká se všech společensky relevantních oblastí, jako je etika, normy, politika a ekonomika.

Člověk sleduje své vlastní zájmy

Individualismus vzešel z osvícenské filozofie. Racionalistický individualismus zastává názor, že člověk se od přírody nehodí k tomu, aby se zaměřoval na společnost, ale sleduje pouze své vlastní cíle a zájmy z rozumu. Podle tohoto názoru lze společenské chování lidí vždy přičítat pouze vlastním zájmům (srov. Wass 2016).

Původ individualismu

První individualistické filozofie našly svůj původ u řeckých učenců již v 5. století př. n. l.. V evropských dějinách se individualismus začal prosazovat především se vznikem evropské buržoazie, ale zejména americká společnost má prý k individualismu nejblíže (srov. Taylor 1996). Důkazem toho je vznik americké ústavy, v níž je individualismus vůdčím principem (srov. Mewes 2004).

Aspekty a hodnoty individualismu a kolektivismu

Průmyslové státy jsou často zařazovány na stranu individualismu. Výjimkou jsou východoasijské státy, jako je Japonsko nebo Jižní Korea, které jsou navzdory industrializaci stále jednoznačně považovány za kolektivistické (srov. Hofstede/ Hofstede/ Minkov 2010). V zásadě platí, že v opačném kolektivismu jsou osobní potřeby kladeny pod potřeby sociální skupiny. Ostatní aspekty, jako je úcta k rodičům, vzájemná harmonie a družnost, jsou hodnoty, které jsou v kolektivismu vysoce ceněny. Naproti tomu v individualismu jsou ústřední aspekty, které staví jednotlivce nad společnost. Patří k nim hodnoty jako autonomie, samostatnost, soutěživost a vlastní cíle jednotlivce (srov. Cho et al. 2010).

Literatura

Cho, H.-j. (2015): Spec Generation Who Can’t Say „No“: Overeducated and Underemployed Youth in Contemporary South Korea (Generace, která neumí říci „ne“: Nadměrně vzdělaná a nezaměstnaná mládež v současné Jižní Koreji). East asia cultures critique, Volume 23, Number 3, 437-462.

Hofstede, G./ Hofstede, G./ Minkov, M. (2010): Hofstede, G./ Hofstede, G./ Minkov, M. (2010): Cultures and Organizations: Software of the Mind. New York: McGraw Hill Professional.

Mewes, H. (2004): Individualismus a americká demokratická teorie: původ a původní významy. In: A. K. al. (eds.): Demokratická teorie a vývoj demokracie. Wiesbaden: VS, 75-100.

Taylor, C. (1996): Quellen des Selbst, die Entstehung der neuzeitlichen Identität. Frankfurt nad Mohanem: Suhrkamp.

Wass, B. (2016): Individualismus versus kolektivismus – otázka povahy pospolitosti. In: Dippelreiter, M./ Prosl, C. (eds.): Individuum und Gesellschaft im Spannungsfeld zwischen Bindung und Freiheit. Klagenfurt: Wieser, 1-10.