Multikulturní, plurikulturní, interkulturní, transkulturní, v angličtině také často crosscultural – a: hypercultural. Co toto stále ještě poměrně mladé slovo znamená? Kultura, kulturní: Toto slovo se objevuje ve všech právě uvedených termínech. Co vlastně kultura znamená? Kultura pochází z indogermánského slova kuel „obracet“ a z latinského slova colere, cultura „pěstovat“. Jedná se tedy o termín, který měl původně co do činění se zemědělstvím.
Co znamená kultura dnes?
Podle nizozemského kulturologa Geerta Hofstedeho znamená kultura následující: „Kultura je kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje jednu skupinu lidí od druhé.“ Podle Hofstedeho je kultura „kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje jednu skupinu lidí od druhé“.
Podle amerického etnologa Clifforda Geertze: „Kultura je způsob, jakým lidé komunikují, předávají a rozvíjejí své životní postoje. Kultura je vzorec vytváření významů, v jehož rámci lidé (…) řídí své jednání.“
Alexander Thomas, profesor interkulturní psychologie, zase uvádí: „Kultura ovlivňuje vnímání, myšlení, hodnoty a jednání všech členů příslušné společnosti. Na jedné straně vytváří příležitosti a podněty k jednání, ale na druhé straně také vytváří podmínky pro jednání a stanovuje hranice jednání.“
Souhrnně řečeno, hovoříme o mysli, životních postojích, smyslovém vnímání, myšlení, hodnotách a jednání. To vše je definováno jako kultura.
Několik příkladů
– V co lidé věří a jak důležitá je pro ně jejich víra?
– Jak se lidé chovají? Jakými normami se řídí? Např. při zacházení s emocemi, v otázkách lásky nebo při konfliktech.
– Jaké jsou vzory dětí, žen a mužů? Do kdy může být dítě ještě dítětem? Co ženy, které milují ženy, a co muž, který se necítí být mužem?
To všechno jsou příklady toho, co chápe kultura. Lze konstatovat, že existuje jak velká rozmanitost, tak vysoký potenciál pro konflikty.
Co znamená pojem hyper?
Hyper pochází z řečtiny a znamená „nad, nad, více než nebo super“. Hyperkulturu lze tedy označit jako nadkulturní, nadkulturní nebo nadkulturní. Rousseauův slavný výkřik zní: „Příroda, příroda!“. Ve smyslu hyperkulturní by se dal transformovat na kultura, kultura!
Termín hyperkulturní zavedl jihokorejský filozof Byung-Chul Han, který žije již 30 let v Německu a vyučuje filozofii v Berlíně.
Hyperkulturní vyjadřuje uctivý, zvídavý, kosmopolitní postoj, perspektivu míru a kulturního bohatství a cíl společné budoucnosti. Tento termín znamená, že z různých kultur vzniká něco nového – nová kultura. Jde o rozpouštění hranic, sbližování a propojování, tedy o formu přirozené heterogenity bez kulturních hranic. Zjednodušeně řečeno by se dalo říci, že se jedná o lidskou superkulturu, která je společná všem. Na jakých hodnotách však může být tato kultura založena?
Literatura
Han, Byung-Chul (2005): Hyperkulturnost: kultura a globalizace. Lipsko, Berlín: Merve.