Hra Pět kultur

Základem Hry pěti kultur je kulturní teorie Thompsona, Ellise a Wildavského, v níž je kultura chápána jako životní styl (srov. Banneberg 2001, 247).

Transkulturní učení

Hra byla navržena se záměrem poukázat na rozdíly mezi různými kulturními skupinami. To by mělo následně vést k „sebeanalýze a reflexi“ (Köppel 2002, 138) – je zařazena do oblasti „tréninku kulturního povědomí“ (srov. Schönhuth).

Ve hře na pět kultur se simulují situace, v nichž je třeba při hledání řešení zohlednit různá kulturní prostředí. Jedná se tedy o interkulturní tréninkovou jednotku, v níž se účastníci učí uplatňovat teoretické úvahy v praxi na základě svého kulturního zázemí (srov. Reeb 2018). Tato tréninková jednotka je obzvláště užitečná pro přípravu na interkulturní setkání a diskurzy, např. jako cvičení kulturní interakce pro pracoviště, ale také pro soukromý kontext. Hra na pět kultur je vhodná všude tam, kde hraje roli transkulturní učení (srov. Reeb 2018).

Postup

Vytvoří se pět týmů. Každému týmu je přidělena kulturní identita. Aby se mohli vžít na své místo, jsou informace důležité pro úspěch (či neúspěch) zamýšlené spolupráce uvedeny na kartě s rolemi. Poté je simulována situace, v níž se interakce mezi různými kulturními identitami stane nevyhnutelnou (srov. Reeb 2018).

Nejprve mají týmy vypracovat a představit koncept řešení, který odpovídá přidělené kultuře. Poté musí týmy pracovat na společném řešení problému, které je v souladu s různými kulturními identitami (srov. Reeb 2018).

Cíl metody

Rozvíjet větší povědomí o vlastní a jiné kultuře. Přidělením rolí kulturám, k nimž sám člověk nepatří, si má všimnout způsobů myšlení, které pocházejí z jiných kulturních identit, přijmout je a lépe se s nimi vypořádat. Dále by se mělo rozšířit chápání toho, jak různé kultury diferencovaně působí na hledání řešení problémů. To umožňuje lepší spolupráci při řešení kulturně specifických a interkulturních problémů (srov. Reeb 2018).

Celkově se objevuje „senzibilizace pro ‚transkulturní potenciály spojení‘, tj. možnosti, jak lze ve vlastních kulturních orientacích nalézt přístupy k řešení kulturních orientací druhých“ (Reeb 2018).

Literatura

Bannenberg, Ann-Kristin (2011): Význam interkulturní komunikace v podnikání. Teoretický a empirický výzkum potřeby a praxe interkulturního rozvoje personálu na příkladu některých velkých německých podniků v automobilovém a dodavatelském průmyslu. Kassel: kassel university press.

Köppel, Petra (2003): Přístupy k hodnocení kultury a jejich začlenění do interkulturního vzdělávání. Řada Fokus Kultur Vol. 2. Norderstedt: Books on Demand.

Reeb, Alexander: Das Fünf-Kulturen-Spiel -Transkulturelles Lernen. Transkulturní učení s „pěti kulturami“ z kategorie: Interkulturní tréninkové hry. https://www.ikud-seminare.de/seminare/das-fuenf-kulturen-spiel.html [03.05.2018].

Schönhuth, Michael: Das Kulturglossar. Hra na pět kultur. http://www.kulturglossar.de/html/f-begriffe.html [28.06.2018].