Hotspoty

Termín hotspot je odvozen z anglického hot „horký“ a spot „místo“, a znamená tedy horké místo (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Hotspot).

Definice

Hotspoty jsou tzv. bohaté body, které označují ta místa v komunikaci, kde se častěji vyskytují kulturně specifické problémy. Patří sem pozdravy, kritika, rozdílné názory, definice nebo vysvětlení (např. „duzen“ / „siezen“) (srov. Agar 1994, 100).

Bohaté body se v interkulturní komunikaci vyskytují často, ale nejsou na ni nutně vázány. To znamená, že rich pointy existují jak v rámci jedné kultury, tak kontrastivně při srovnání dvou kultur. Jakmile se v konverzaci objeví nějaká obtíž, mohou se do ní zapojit rich pointy. Může se jednat buď o individuální chování, nebo o kulturní vzorce (srov. Heringer 2017, 166). „Bohaté body jsou bohaté

– protože poskytují vhled do kultur,

– protože nás učí zkoumat naše vlastní očekávání,

– protože je lze vzít v úvahu a komunikačně s nimi zacházet“ (Heringer 2017, 166).

Pro rich pointy je typické, že potíže vznikají nejen v průsečících různých kultur, ale také v neshodách mezi rodilými mluvčími. Lze konstatovat, že rich pointy jsou kulturně bohaté, mají mnoho různých složek a jsou vnímány a prožívány různě (srov. Heringer 2017, 166-167).

Jak lze bohatý bod lépe pochopit?

Podle Agara je rakouský výraz Schmäh sám o sobě Rich Pointem, protože kultura a historie jsou v tomto slově hluboce zakotveny. „Bohaté body signalizují, kde se nachází jazykově-kulturní dění“ (Agar 1994, 106). Agar přirovnává bohatý bod ke kameni úrazu, o který někdo zakopne. Bohatý bod nastává, když se objeví problémy s komunikací a porozuměním a znalost kulturního pozadí je nedostatečná. Při podezření na rich point je třeba zkoumat odlišnosti od vlastní kultury. V souladu s tím by se měly hledat souvislosti mezi rich pointem a názory na svět. To by mohlo vést k hlubšímu pochopení rich pointů (srov. Heringer 2017, 168-169).

Jaký je rozdíl mezi rich pointy a hotspoty?

Heringer chápe hotspoty jako bohaté body, jejichž význam je zobecněný. Z didaktických důvodů jsou obecné hotspoty v interkulturní komunikaci identifikovány a uvedeny. Takové hotspoty jsou obvykle odvozeny ze zkušenosti (srov. Heringer 2017, 169). Hotspoty jsou tedy kulturně specifické situace, v nichž dochází k nedorozuměním, jako jsou každodenní situace: pozdrav, vyslovení ano/ne, dárky, řeč těla, mlčení, omluva atd. To je podrobněji vysvětleno níže. Naproti tomu bohaté body, jako v příkladu Schmäh, je třeba chápat jako postoj k životu i jako obecný postoj k vnímání života a věcí.

Příklady

Volba Du nebo Sie v němčině nebo americké datum jsou příklady hotspotů. Kromě toho k nim patří i rakouské nebo vídeňské Schmäh. Je třeba poznamenat, že na výklad tohoto slova existují rozdílné názory. V zásadě se však tímto termínem rozumí způsob života založený na ironii (srov. Heringer 2017, 166-167). Dále se mezi hotspoty počítá také pozdrav. Zde se pozdravy provádějí jazykově, fyzicky a gesticky odlišně v závislosti na jazyce a kultuře. Například americké How do you do? nebo ¿Qué tal? ve španělštině nevyžaduje přímou odpověď. Kromě toho existují také různé zvyklosti při telefonování. Zatímco v Německu volaný sděluje své jméno, v mnoha jiných zemích se odpovídá pouze ano. Kromě jazykové stránky se v jednotlivých zemích liší i stránka fyzická. Podle toho je například v Rakousku povinné podání ruky. Naproti tomu v islámské kultuře muž nikdy nepodává ruku ženě (srov. Heringer 2017, 169). Kromě toho jsou za mezikulturní nedorozumění zodpovědné také formy oslovení. Kromě toho mohou v různých kulturách způsobit velké zmatky osobní otázky, např. v Indonésii (srov. Heringer 2017, 170 a násl.). Dalším příkladem jsou pozvánky. Například pokud se večírek koná v 8 hodin, je třeba Němci říci přesně 8 hodin, Španělovi 7.40 hodin atd (srov. Heringer 2017, 172).

Jazykový problém je navíc typickým příkladem hotspotů. Vyvstává otázka, jakým jazykem mají partneři, kteří pocházejí z různých jazykových kultur, mluvit apod. (srov. Heringer 2017, 172). Souhlas a odmítnutí se navíc v různých kulturách realizují odlišně. Vyjadřují se také různými gesty. Například v Číně je zcela vypitá sklenice znamením, že hostitel neustále nedoplňuje sklenice (srov. Heringer 2017, 174). Dále zvyky naslouchání ukazují na značné rozdíly v kulturách, např. v Polsku je tiché naslouchání považováno za zdvořilé. Dále je za horký bod považováno náboženství. Kromě toho je třeba opatrně zacházet s kritikou, komplimenty a humorem, protože ty jsou v různých kulturách vnímány odlišně (srov. Heringer 2017, 175-177).

Literatura

Agar, Michael (1994): Interkulturní rámec. In: International Journal of Intercultural Relations 18.

Dudenverlag: https://www.duden.de/rechtschreibung/Hotspot [29.08.2019].

Heringer, Hans Jürgen (2017): Interkulturní komunikace. Základy a koncepty. Vyd. 5. Tübingen: Francke.

Rössler, Andrea (2008): Úspěšné osvojování slovní zásoby v hodinách španělštiny. In: Lüning, Marita/ Rössler, Andrea/ Sommerfeldt, Kathrin/ Strickstrack-García, Roswitha/ Vences, Ursula/ Wlasak-Feik, Christine (eds.): Prinzipien und Methoden des Spanischunterrichts. Výuka španělštiny jako cizího jazyka. Seelze: Friedrich, 20-25.