Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01
  • Info
  • Materialschrank
  • Lexikon
  • E-Learning
  • Seminare
✕

Hodnoty

Průvodce hodnotami. Hodnoty utvářejí identitu. „Aby totiž člověk mohl dobrovolně a svobodně uznávat a přijímat cizí hodnoty, musí mít své vlastní. (Schopenhauer 1819)

Hodnoty lze chápat jako přesvědčení nebo vodítka. Podle komunikačního vědce a psychologa Gerharda Maletzkeho „[hodnotové orientace] jsou základem našeho myšlení, prožívání a jednání […]. Tyto orientace se předávají z generace na generaci v procesu socializace, přičemž změny jsou v souvislosti se sociálními změnami zcela možné.“ V tomto případě se jedná o hodnotové orientace. (Maletzke 1996, 80)

Kulturní strukturální rysy

Hodnoty působí jako ucelená síť, podle níž je třeba se orientovat. Rozdíl spočívá v individuální váze příslušné kultury (srov. Maletzke 1996, 80). Maletzke dále ve své práci Interkulturní komunikace popisuje hodnotové orientace jako „kulturní strukturální rys, [který] si lidé uvědomují až při setkání s lidmi z jiných kultur s jejich vlastními hodnotovými orientacemi“. (Maletzke 1996, 80) Doplňujíc to, kulturoložka Edith Broszinsky-Schwabeová shrnuje hodnoty jako „představy o cílech individuálního nebo komunitního života, [které] vyvolávají postoje, jednání a plány“. (Broszinsky-Schwabe 2011, 177).

Lutz H. Eckensberger ve svém článku Hodnoty a morálka poukazuje na to, že hodnotové koncepty lze vysvětlit z hlediska vývojové psychologie. Již Jean „Piaget (1954) v ostré analýze souvislostí mezi poznáním, emocemi a hodnocením ukazuje, že tyto na sebe z hlediska vývojové psychologie odkazují. […] Operační zvratnost (‚konkrétní operaceʻ) umožňuje normativní pocity a je jimi živena; odpovídá hodnotovým obsahům.“ (Eckensberger 2007, 511)

Změna hodnot

Podle Maletzkeho jsou sice hodnotové orientace obecně konstantní, nicméně poznamenává, že stejně jako kultury se i hodnoty v průběhu času postupně mění a proměňují (srov. Maletzke 1996, 89). To je patrné u „mladé generace, [která] vykazuje tendenci k větší aktivitě, kreativitě a sebeurčení. Spontánnost, prožitek, svoboda, osobní komunikace nabývají na významu, zatímco standardizované a navyklé chování upadá“. (Maletzke 1996, 89) Naproti tomu ve třetím světě dochází současně ke změně hodnotové orientace. Maletzke kritizuje především příliv technologií, médií a moderních sociálních struktur, které zahrnují západní hodnoty, jako je „pracovitost, pořádek, dochvilnost [a] spolehlivost“ (Maletzke 1996, 89), a tím „rozbíjejí“ tradiční kulturní formy. Takovéto změny „vedou k celosvětové kulturní asimilaci, k ‚amerikanizaciʻ nebo ‚westernizaciʻ“. (Maletzke 1996, 90)

Hodnotové koncepty a nedorozumění

Broszinsky-Schwabe ve své knize Interkulturní komunikace objasňuje, že hodnoty úzce souvisejí s vývojem identity a vyznačují se rysy různých kultur. Autorka rozlišuje hodnoty materiální (bohatství, peníze, majetek), sociální (rodina, společenství), morální/etické (čest, hrdost, spravedlnost) a náboženské (náboženské zásady, vynechání).

Významné pro jednotlivé kultury jsou jejich odlišné hodnoty. Například západní kultury mají tendenci k materialistickému způsobu života, zatímco v islámských oblastech jsou nejdůležitější etické a náboženské hodnoty. Když spolu lidé z různých kultur komunikují nebo jednají, mohou kvůli rozdílným hodnotovým orientacím vznikat nedorozumění nebo dokonce vážné konflikty (srov. Broszinsky-Schwabe 2001, 177).

Institucionální předávání hodnot

Broszinsky-Schwabe dále vysvětluje, do jaké míry jsou hodnoty předávány prostřednictvím různých institucí. Základní hodnoty jsou předávány v rámci rodiny nebo sociálního společenství. Stát se zase snaží předávat národní hodnoty (láska k vlasti, obrana vlasti) prostřednictvím vzdělávacích institucí. Dále společnosti s ideologickými záměry (determinismus, pozitivismus, nihilismus atd.) reprezentují a šíří příznivé či nepříznivé, násilné hodnoty. Jako poslední významnou instituci pro předávání hodnot lze uvést církev (srov. Broszinsky-Schwabe Jahr, 178 a násl.). Podle Bronzinského-Schwabeho mají náboženství se svými tradicemi vliv na různé „cíle a životní praxi mnoha milionů lidí na světě. Tyto hodnotové orientace určují chování vůči nadpřirozeným silám, přírodě a bližním“. (Broszinsky- Schwabe 2011, 179)

 

Literatura

Broszinsky-Schwabe, Edith (2011): „Vědecké a kulturní hodnoty jsou pro člověka důležitým faktorem: Interkulturní komunikace. Nedorozumění – porozumění. Wiesbaden: Springer.

Eckensberger, Lutz H. (2007): Hodnoty a morálka. In: Straub, Jürgen/ Weidemann, Arne/ Weidemann, Doris (eds.): Handbuch interkulturelle Kommunikation und Kompetenz. Základní pojmy – teorie – oblasti použití. Stuttgart: Metzler, 505-515.

Maletzke, Gerhard (1996): Interkulturní komunikace. O interakci mezi lidmi různých kultur. Opladen: Westdeutscher.

Schopenhauer, Arthur (1819): Svět jako vůle a představivost. Lipsko: Brockhaus.

https://www.youtube.com/@hyperkulturell

Themen

Antisemitismus Benjamin Haag Bulgarisch Chinesisch Diskriminierung Diversität Dänisch Englisch Estnisch Finnisch Flucht Flüchtlinge Französisch Griechisch Heimat Identität Indonesisch Integration Interkulturelle Kommunikation interkulturelle Kompetenz Interkulturelles Lernen Islam Italienisch Japanisch Koreanisch Kultur Lettisch Litauisch Migration Niederländisch Norwegisch Polnisch Portugiesisch Rassismus Rumänisch Russisch Schwedisch Slowakisch Slowenisch Spanisch Tschechisch Türkisch Ukrainisch Ungarisch Werte
✕
© 2024 Hyperkulturell.de       Impressum      Nutzungsregeln       Datenschutz