Pojem heterogenita nelze jednoznačně definovat. Wittig uvádí synonyma jako Verschiedenartigkeit, Diversität, Andersartigkeit a Ungleichheit (srov. Wittig 2014, 14). V Schönhuthově online kulturním slovníku je heterogenitu třeba chápat jako „výraz rozmanitosti“. Zajímavý se jeví Prengelův přístup, který heterogenitu definuje na třech významových rovinách, a to jako odlišnost, proměnlivost a neurčitost (srov. Prengel 2005, 21).
Heterogenita vs. homogenita
Heterogenitu lze chápat jako opak homogenity. Když je něco popisováno jako homogenní entita, je to prezentováno jako „složené z vysoce uniformních komponent a komplexního celku“ (Krossa 2018, 53).
Podstatné jméno heterogenita je odvozeno od přídavného jména heterogenní, které má původ v řeckém slově heterogenḗs, což znamená „různého druhu, rodu, různého gramatického rodu, různě složený“ (DWDS 2018).
Sociologický pĜístup
Krossa definuje pojem ze sociologického hlediska: „Na rozdíl od přístupu homogenity je pak základním předpokladem především to, že místo a prostor jsou stále méně shodné, nebo dokonce již vůbec nejsou shodné“ (Krossa 2018, 67).
Dochází k překrývání sociálního a prostorového,
– kdy v jedné geografické lokalitě existují současně a paralelně na sebe nabalené sociální prostory, popř.
– když se sociální prostor rozprostírá na více místech (srov. Krossa 2018, 67).
Krossa se také odvolává na práce polského teoretika kultury Zygmunta Baumana, který se zabývá „tekutou modernitou“. Do svého pojetí společnosti přenáší i současnost, v níž by již neexistovaly žádné předem dané vzorce. Vzdaluje ji od tradičního rámce národního státu a s pomocí metafory tekutosti si bere na paškál koncept odlišnosti. Současné vzorce společenských forem analyzoval na základě toho, že jedinec může současně a proměnlivě pociťovat příslušnost k několika společenským skupinám. Krossa zmiňuje teorie, které stavěly do popředí jedince – jedince, který se však vyvíjí do povrchnosti. To může znamenat i to, že je stále důležitější pěstovat mnoho identit (srov. Krossa 2018, 73 a násl.).
Homogenita a heterogenita v rovnováze?
Podle Krossy je výzkum rozdílů úspěšný, když se vztahuje k mikroúrovni, ale stává se problematickým, když mají být koncepty teoreticky zpracovány na makroúrovni (srov. Krossa 2018, 68). O vývoji koexistence obou pojmů v současné sociologii píše: „Obecně lze říci, že z úvahy o současných trendech v sociologii vyplývá, že se těžiště rovnováhy (či spíše: nerovnováhy) mezi homogenitou a heterogenitou posouvá směrem k předpokladu, že problematika heterogenity je dnes důležitější, naléhavější.“ (Krossa, 2008, s. 9). (Krossa 2018, 68)
Při vysvětlování tohoto jevu říká: „Mnozí autoři dnes tento aspekt [homogenity] zveličují tím, že prohlašují heterogenitu za dominantní, ne-li jedinou relevantní charakteristiku současné společnosti“ (Krossa 2018, 68). V důsledku toho mimo jiné uvádí, že badatelé zabývající se tématem společnosti zpochybňují samotný pojem společnosti a zjišťují, že byl nahrazen pojmem odlišnosti (srov. Krossa 2018, 68).
Výzkumy však také vedou ke zjednodušení, protože homogenita a heterogenita jsou považovány pouze za protiklady, ale nejsou popisovány společně. To vede k reverzi – aby se zabránilo „přílišné“ heterogenitě, je homogenita příliš zdůrazňována. To lze pozorovat například v debatách o imigraci a migraci.
„Heterogenita“ označuje odlišnost nebo různorodost v rámci skupiny nebo systému. Zde je několik příkladů:
Literatura
Digitální slovník německého jazyka (DWDS). https://www.dwds.de/wb/heterogen [19.06.18].
Krossa, Anne Sophie (2018): Společnost. Úvahy o základním pojmu sociologie. Wiesbaden: Springer.
Prengel, Annedore (2005): Sociologie a společnost: Heterogenita ve vzdělávání – přehled a výhled. In: Bräu, Karin/ Schwerdt, Ulrich (eds.): Heterogenität als Chance. Vom produktiven Umgang mit Gleichheit und Differenz in der Schule. Münster: LIT, 19-35.
Schönhuth, Michael: kulturglossar.de. http://www.kulturglossar.de/html/h-begriffe.html [19.06.2018].
Wittig, Marietta-Titine ve (2014): Heterogenita – zátěž nebo pedagogická výzva? Zkoumání typů učitelů na státních odborných školách v Berlíně v odborném oboru podnikání a administrativa ve vztahu k řešení variability žáků. Berlín.