Gender

Pojem gender je třeba nejprve odlišit od pojmu pohlaví. Zatímco pohlaví označuje „fyzicko-biologický rozdíl mezi mužským a ženským pohlavním tělem“ (Metzler Lexikon 2002, 357), gender se vztahuje k sociálnímu pohlaví: „To, co určité sociálně-historické společenství vnímá a interpretuje jako mužské nebo ženské, je výsledkem interpretačních atributů“ (Metzler Lexikon 2002, 357).

Genderový výzkum

Koncept genderu tedy nepovažuje genderovou identitu za vrozenou, ale za sociokulturní, historicko-časově vázanou konstrukci v rámci společnosti. Tzv. genderová studia zkoumají vztahy mezi pohlavími v různých oblastech kultury. „Základním předpokladem je, že funkce, role a charakteristiky, které tvoří mužství a ženství, nevyplývají kauzálně z biologických rozdílů mezi muži a ženami, ale jsou sociálními konstrukty, a tudíž proměnlivé. (Metzler Lexikon 2002, 141) Těžiště výzkumu se přesunulo od ženských studií ke genderovým studiím, takže předmětem výzkumu se stala i „maskulinita“ (srov. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Protože mezi jazykem a myšlením existuje velmi úzká vazba, lze podle Kusterleho zjišťovat dopady na kulturní kontexty a sociální soužití (srov. Kusterle 2011, 66). Kusterle uvádí, že změna jazyka vede ke změně vnímání světa. Pokud jsou ženy znevýhodněny v jazyce, pociťují také znevýhodnění ve společnosti (srov. Kusterle 2011, 80). „Změněný, genderově spravedlivý jazykový systém naopak vede ke změněné, spravedlivé realitě“ (Kusterle 2011, 80).

Možnosti genderově spravedlivého jazyka

Od podstatného jména gender lze odvodit sloveso gendern, které označuje rovnoprávnost žen a mužů při používání jazyka. Diewald a Steinhauerová nabízejí četné možnosti používání genderově spravedlivého jazyka. Pravděpodobně nejjednoznačnější variantou je rozsáhlé dvojí pojmenování, v němž jsou explicitně oslovena obě pohlaví. V tomto případě může být složenina tvořena jak v jednotném, tak v množném čísle pomocí spojky a, spojky nebo nebo lomítka (např. žáci).

Přehlednější a jazykově úspornější formou rodového členění je tzv. úsporný pravopis u zdvojených podstatných jmen. Ten lze vyjádřit pomocí lomítka (s pomlčkou) (např. lékař, personál, zaměstnanci), pomocí odsazeného I (např. zaměstnanci) nebo pomocí hvězdičky (např. zaměstnanci). Druhý způsob je považován za modernější, protože více odpovídá současným debatám o transgenderu a intersexualitě. „Gender [již] není chápán jako binární systém“ (Duden 2017, 46), ale jsou navrženy i možné další kategorie.

Kromě toho mohou náhradní formy a přeformulování sloužit genderově spravedlivému jazyku. Příkladem mohou být substantivizovaná příčestí nebo adjektiva v množném čísle (např. studenti), abstraktum místo osobních jmen (např. kolegium pro kolegy) nebo genderově neutrální výrazy (např. der Mensch, die Person). Při použití těchto možností jsou osoby ženského pohlaví nejen zahrnuty – jako u generického maskulina, kde se mužský tvar vztahuje i na smíšenou skupinu -, ale i výslovně zmíněny (srov. Duden 2017).