Fuzzy kultury

Jürgen Bolten se jako kulturní a komunikační vědec zabývá otázkami, co vlastně definujeme jako kultury a jak je lze popsat. Jeho koncept fuzzy kultur prosazuje otevřené, vícehodnotové chápání kultury, které pojímá kulturní prostory jako dynamické síťové struktury. V návaznosti na fuzzy logiku Lotfiho Zadeha fuzzy odkazuje na stavy, které zůstávají rozmazané, a tedy logicky vícehodnotové (srov. Bolten 2011, 2).

Od dvouhodnotového k vícehodnotovému pojetí kultury

Dvouhodnotové chápání kultury v první moderní době vycházelo z představy, že každý národ tvoří svou vlastní homogenní skupinu, a je tedy třeba jej považovat za svébytný. Podle toho probíhaly kulturní hranice synchronně s hranicemi geografickými a vlastní kolektivní identita mohla být konstruována zejména prostřednictvím vymezení se vůči cizímu. V rámci této binární logiky mohly být faktory jako náboženství, etnická příslušnost nebo jazyk interpretovány jako kulturní. Sociolog Ulrich Beck přirovnává tuto interpretaci k obrazu nádoby (srov. Bolten 2013, 2).

Síť

V průběhu globalizace však tato definice stále více ztrácela nárok na realitu. Kontejner byl nahrazen obrazem interkulturní sítě, která je podle Boltena jedinečnou devizou multivalentního pojetí kultury. Jeho definice provádí změnu perspektivy, která představuje mezikulturní vztahy vzájemnosti namísto zdůrazňování rozdílů. Každý jedinec je tak zároveň členem různých kolektivů, což znamená, že již není možné generalizovat, ale spíše hovořit o relativních stupních příslušnosti. To platí jak na interkulturní, tak na intrakulturní úrovni. V důsledku toho fuzzy kultury podléhají neustálým strukturálním procesům změn a lze je označit pouze za otevřené a heterogenní (srov. Bolten 2011, 2-4).

Je třeba zdůraznit, že Boltenův koncept kultury nenahrazuje první koncept, ale zahrnuje jej. Ve vícehodnotovém způsobu myšlení „obojí/i“ je tak integrováno dvouhodnotové „buď/nebo“. Tento vztah je srovnatelný s taoistickým jin a jang, které by byly nemyslitelné bez příslušného druhého (srov. Bolten 2011, 2). Je sporné, zda lze vícehodnotové pojetí kultury přiřadit k druhé moderně, nebo zda funguje jako mezistupeň moderny (srov. Bolten 2013, 2).

Přiblížení

Problémem vícehodnotového pojetí kultury je, že jeho složitost při aplikaci může rychle vést k analytické ztrátě orientace. Abychom tomu zabránili, doporučuje Bolten nejprve přiblížit mikroúroveň konkrétního pole kulturního dění a teprve poté přiblížit makroúroveň strukturálních podmínek. Opakovaným přepínáním mezi oběma perspektivami by se mohlo snížit nebezpečí generalizace, protože zjištění by již od počátku byla uvedena do relativního vztahu. Z mikroperspektivy se tak vše obvykle jeví mnohem heterogenněji než z makroperspektivy (srov. Bolten 2013, 3). Boltenův Sandbergův model slouží jako další ilustrace strukturálně-procesuální povahy kultury.

Literatura

Bolten, Jürgen (2014): Fuzzy Sandberg – oder: (Wie) lassen sich Kulturen beschreiben? http://iwk-jena.uni-jena.de/wp-content/uploads/2019/03/2014_Fuzzy_Sandberg.pdf [12.03.2020].

Bolten, Jürgen (2013): Fuzzy Cultures: Consequences of an open and multi-valued concept of culture for conceptualisations of intercultural personnel development measures (Fuzzy kultury: Důsledky otevřeného a vícehodnotového pojetí kultury pro konceptualizaci opatření interkulturního rozvoje pracovníků). http://iwk-jena.uni-jena.de/wp-content/uploads/2019/03/Bolten_2013_Fuzzy_Cultures.pdf [12.03.2020].

Bolten, Jürgen: Fuzziness and Multivalency (2011): „Interkulturní kompetence“ na pozadí otevřeného pojetí kultury. http://iwk-jena.uni-jena.de/wp-content/uploads/2019/03/2011_Unschaerfe_Mehrwertigkeit_Ik-Kompetenz_fuzzy.pdf [12.03.2020].

Bolten, Jürgen (2010): Fuzzy diverzita“ jako základ dovedností interkulturního dialogu. http://iwk-jena.uni-jena.de/wp-content/uploads/2019/03/2010_FuzzyDiversity_EWE_Auernheimer.pdf [04.03.2020].