Exotika

S pojmem exotika se setkáváme v sociologii, literatuře, umění i v lingvistice. V sociologii i v literatuře a umění označuje termín exotika „zjevné postoje k cizímu“ (von Beyme 2008, s. 8), zejména k cizím kulturám. Slovo pochází z řeckého adjektiva exotikós a znamená „cizí“, „zvláštní“ (Kuske/Czerny 1999, s. 616).

Postkoloniální studia

Tento termín byl poprvé použit v roce 1599, jak ukazují postkoloniální studie (von Beyme 2008, s. 7). Základní myšlenkou je, že příslušné jiné kultury jsou vnímány jako „vzdálené – ať už v čase, prostoru nebo sociálně – a jako odlišné od vlastní kultury“ (Kuske/Czerny 1999, s. 616). Na jedné straně je tento postoj spojen s „vymezením vlastní kultury vůči domněle cizí kultuře“ (ibid.). Na druhé straně je na druhou kulturu nahlíženo z individuální perspektivy. Tímto způsobem se reflektuje příslušná „vlastní realita, […] přání a sny i selhání, která příslušná společnost od svých členů vyžaduje“. (ibid.)

Stereotypizace

Obvykle se berou v úvahu a zdůrazňují pouze zvláštní charakteristiky cizí kultury, například „palmy, písečné pláže, bazary přeplněné lidmi, ženy v šátcích nebo ‚vousaté fanatičky'“ (ibid.). V důsledku stereotypizace je znemožněn nezaujatý přístup k jiné kultuře a nemůže dojít k intenzivnímu zapojení, či dokonce reflexi.

Historicky byla evropská exotika významná zejména ve své etnocentrické podobě. Zde byl úzce spjat s kolonialismem. Mocenská převaha Evropanů byla zdůvodňována tím, že se údajně nacházeli na „kulturně vyšším stupni vývoje společnosti“ (tamtéž, s. 617).

Ambivalence

Tento pojem se vyznačuje ambivalencí. Na jedné straně totiž zahrnuje „pozitivní stránku fascinace cizím, která vzbuzovala pochopení a sympatie“ (von Beyme 2008, s. 7). Na druhé straně je zde především „negativní stránka předsudků, eurocentrismu, imperialismu, rasismu a sexismu“ (ibid.).

Historický vývoj

Von Beyme dělí historické fáze exotismu do celkem čtyř vývojových etap: předmoderna, imperialismus, klasická moderna a postmoderna. (tamtéž, s. 9 a násl.) „Fascinace exotikou má dlouhou historii a vyvinula se od extrémně hierarchického chápání vůči ‚cizincům‘ z jiných kontinentů až k pojetí rovnosti, které dokonce počítalo s hybridizací a kreolizací kultur“. (tamtéž, s. 7)

Jednání s vlastními

Vypořádání se s cizím může zároveň zahrnovat i vypořádání se „s vlastním, s vlastními potřebami a okolnostmi“ (Maschke 1996, s. 9). Podle Maschkeho lze schopnost a ochotu učit se od jiných kultur chápat jako pozitivní rozšíření vlastního obzoru, jehož prostřednictvím lze „reflektovat vlastní osobní a společenské vzorce uspořádání“ (ibid.). „Člověk hledá alternativní možnosti kultury, tj. jiné pojetí světa, hodnoty, postoje nebo jiné formy sociálního chování, vztahů a organizace. Často přitom dochází k přehodnocení cizího a získává charakter vzoru“. (ibid.)

Lingvistika

V lingvistice se termínem exotika označuje výpůjčka slova. Toto vypůjčené slovo označuje v jazyce dárce „věci a zvyky“ (Schmöe 2016, s. 192), které jsou pro tuto kulturu typické a „nejsou součástí kulturní tradice v jazyce příjemce“ (ibid.). Při používání těchto exotismů je rozhodující spojení s charakteristickou věcí kultury původu. Příkladem je malajské slovo sarong, které v němčině znamená bokovou sukni, stejně jako ruské slovo balalajka nebo anglické cowboy (ibid.).

Jakmile je cizí věc nebo zvyk začleněn do jazykového systému přejímajícího jazyka, přestává být termín exotika vhodný. Příkladem může být finské slovo sauna v němčině. (Srov. tamtéž).

Literatura

Schmöe, Friederike (2016): „V zahraničí je cizí slovo cizím jazykem: Exotismus. In: Helmut Glück u. Michael Rödel (eds.): Metzler Lexikon Sprache, 5. vyd. Stuttgart: J. B. Metzler, s. 192.

Kuske, Silvia a Astrid Czerny (1999): Orientalismus/exotika. In: Christoph Auffarth, Jutta Bernard, Hubert Mohr et. al. (eds.): Metzler Lexikon Religion. Stuttgart: J. B. Metzler, s. 616 – 619. Elektronický zdroj dostupný na: https://doi.org/10.1007/978-3-476-03703-9_197.

Maschke, Annegret (1996): Exotika nebo interkulturní učení. Etnologické pohledy na New Age a psychoterapii. Vyd. mezinárodní institut pro výzkum srovnávací kulturní terapie. Berlin: VWB Verlag für Wissenschaft und Bildung. (= Zprávy o výzkumu transkulturní medicíny a psychoterapie, sv. 3).

von Beyme, Klaus (2008): Fascinace exotikou. Exotika, rasismus a sexismus v umění. Mnichov: Wilhelm Fink.