Termín etnologie je složen ze dvou řeckých slov ethnos „lid“ a logos „zákazník“, takže se obor až do 20. století nazýval etnologie (Fischer 2003, 16).
Etnologie je vědní disciplína, která se ve svém výzkumu zaměřuje na metodologické a teoretické zkoumání různých etnických skupin. Tento vědecký přístup k etnikům usiluje zejména o vytváření srovnání, tj. o to, aby: „etnologický diskurz tímto způsobem vyvinul specifické způsoby vymezování hranic, určování kolektivních identit a jednoznačné (kulturní) příslušnosti“ (Friese 2007, 190).
Společenství kolektivní identity
Pro tento vědecky reflektovaný proces poznání je zásadní diskuse o jednotlivých etnických skupinách, přičemž nejde o akcentování jednotlivců, ale o reprezentaci kolektivu. Kolektivem je v tomto kontextu míněna etnicita, která zahrnuje existenci společenství. „Členové etnické komunity se považují za homogenní společenství s kolektivní identitou“ (Broszinsky-Schwabe 2011, 52) a tímto sebeuvědoměním vytvářejí jasnou diferenciaci od jiných etnických uskupení. Komunity se odvolávají na stejný původ, společnou historii, konvenční příbuznost v kultuře a životním stylu a individuální „etnické sebeuvědomění“(Broszinsky-Schwabe 2011, 52).
Tyto parametry umožňují etnologickému poli nejen vést diferencovanou debatu, ale nabízejí také srovnání „vlastní kultury, a to i a zejména tehdy, když Jiný slouží ke konstituování a pochopení vlastní kultury“ (Friese 2007, 189).
Široké pole výzkumu
Vzhledem k rozmanitosti národů se tato oblast rozdělila na různé dílčí disciplíny, neboť není možné, aby se vědci zaměřili na „všechny předměty, problémy a metody předmětu“ (Fischer 2003, 18). Vznikla dvě hlavní zaměření: Region a kultura.
V rámci regionální subdisciplíny se lze zaměřit například na kontinenty, subkontinenty nebo historicky příbuzné regiony. Kulturní subdisciplína se zabývá různými oblastmi, jako je umění, náboženství a hospodářství. Kromě toho si disciplína stanovuje další ohniska, která se týkají specifických výzkumných otázek a výzkumných přístupů, což vede k širokému spektru potenciálních subdisciplín, které „hraničí s oblastmi jiných disciplín nebo se s nimi [překrývají]“ (Fischer 2003, 18 a násl.).
Literatura
Broszinsky-Schwabe, Edith (2011): Interkulturní komunikace. Nedorozumění – porozumění. Wiesbaden: Springer.
Fischer, Hans (2003): Fischer (Hans Fischer): Etnologie jako vědecká disciplína. In: Fischer, Hans/ Beer, Bettina (eds.): Ethnologie. Úvod a přehled. Berlin: Reimer, 13-31.
Friese, Heidrun (2007): Etnografické, etnologické a kulturně antropologické přístupy. In: Straub, Jürgen/ Weidemann, Arne/ Weidenmann, Doris (eds.): Handbuch interkulturelle Kommunikation und Kompetenz. Základní pojmy – teorie – oblasti použití. Stuttgart: Metzler, 188-200.
Reichmayr, Johannes/ Ottomayer, Klaus (2007): Etnopsychoanalýza a hloubková hermeneutika. In: Straub, Jürgen/ Weidemann, Arne/ Weidenmann, Doris (eds.): Handbuch interkulturelle Kommunikation und Kompetenz. Základní pojmy – teorie – oblasti použití. Stuttgart: Metzler, 249-260.