„Každá hodnota (každá ctnost, každá vůdčí zásada, každá lidská vlastnost) může plně rozvinout svůj konstruktivní účinek pouze tehdy, je-li v trvalém napětí s pozitivní protihodnotou, „sesterskou ctností“. Bez této rovnováhy hodnota degeneruje ve své znehodnocené přehánění.“ (Schulz von Thun, b.d.)
Schulz von Thun (1989) spojil „čtverec hodnot pocházející od Nicolaie Hartmanna (1926) a dále rozvinutý Helwigem (1967) s myšlenkou vývoje pro záležitosti mezilidské komunikace a rozvoje osobnosti“. (Schulz von Thun, b.d.)
Rozvojový čtverec je založen na čtyřech hodnotách, které je třeba udržovat v dynamické rovnováze. Mezi horními pozitivními hodnotami, jako je přívětivost a rezervovanost, existuje pozitivní vztah napětí/doplňování. Vertikálně k nim jsou devalvující přehnané hodnoty, jako je bujará odměřenost a odmítavá nevrlost. Spojení mezi nižšími nehodnotami představuje únik mezi jednou nehodnotou do další nehodnoty, když není dostatek sil propracovat se k vyšším pozitivním hodnotám. K tomu může dojít, pokud jedna nehodnota, například bujará odměřenost, není druhou osobou dobře přijímána a člověk dojde k závěru, že musí udělat přesný opak, a tak přejde do druhého extrému. Diagonály v modelu představují protikladné protiklady mezi hodnotou a nehodnotou.
Model pomáhá také vysvětlit mezikulturní konflikty a lze jej využít při diskusích o stanovení cílů.
Literatura
Schulz von Thun, Friedemann (b.d.): das Werte- und Entwicklungsquadrat. https://www.schulz-von-thun.de/die-modelle/das-werte-und-entwicklungsquadrat [13.01.2021].
Schulz von Thun, Friedemann (2010): Kvadrát hodnot a rozvoje. Nástroj pro analýzu komunikace a rozvoj osobnosti. In: TPS. Leben, Lernen und Arbeiten in der Kita 9, 13-17.