Catcalling

Catcalling je anglický termín, který v německy mluvících zemích označuje „verbální sexuální obtěžování“ na veřejných prostranstvích (Ismail 2020). V angličtině se pro fenomén catcalling často používá také termín street harassment, který však zahrnuje i fyzické útoky na veřejnosti (srov. DelGreco/Ebesu Hubbard/Denes 2021, 1403).

Catcalling popisuje verbální a paraverbální výroky, které dotyčnou osobu sexualizují a/nebo odkazují na její fyzické vlastnosti. Příkladem jsou výroky typu: „Usmívej se, mladá ženo!“, „Nebuď taková, v těch šatech si o to koleduješ“, „Nadržená prdelko, ty kočičko!“ nebo „Jsi krásná jako moje auto!“. (viz CatcallsOfHildesheim 2020)

Sexuální obtěžování, pouliční obtěžování, catcalling

Sexuální obtěžování, pouliční obtěžování, obtěžování cizími lidmi a catcalling od sebe nelze jasně odlišit. Zatímco sexuální obtěžování zahrnuje i fyzické útoky, pouliční obtěžování se týká spíše místa obtěžování, tedy veřejného prostoru. Cizí obtěžování naproti tomu určuje neexistující vztah mezi pachatelem a obětí. Sexuální obtěžování funguje jako zastřešující pojem, pod který lze zahrnout pouliční obtěžování, catcalling a cizí obtěžování.

Na tomto místě je třeba poznamenat, že v těchto souvislostech je lépe hovořit o sexualizovaném než o sexuálním obtěžování. V pozadí toho je skutečnost, že se primárně nejedná o sexuální obtěžování, ale o obtěžování; v obecném užívání je však běžnější termín „sexuální obtěžování“.

Motivace a vnímání pachatelů

Pachatelé catcallingu mají různé motivy.

Významnou roli hrají jak tzv. osobní faktory, tak situační faktory (srov. Wesselmann/Kelly 2010, 452). Mezi situační faktory Wesselmann/Kelly řadí skupinově specifické normativní konvence a pocit pachatelů, že mohou ve skupině jednat anonymně a deindividuálně (ibid., 453). Kromě toho silný pocit příslušnosti ke skupině snižuje práh zábrany obtěžovat bližní (ibid., 457). Osobní faktory je složitější definovat a jejich váha nebyla dosud definitivně objasněna. DelGreco/Ebesu Hubbard/ Denes uvádějí jako vnitřní motivaci k obtěžování u převážně mužských pachatelů ztrátu moci, tj. že pachatelé se často snaží kompenzovat deficit moci, který vnímají, obtěžováním, aby se zároveň cítili nadřazeni nad postiženými (DelGreco/Ebesu Hubbard/ Denes 2021, 1419).

V sebehodnocení mužů pachatelů obtěžování často není hodnoceno jako takové: catcalling tito muži chápou spíše jako pozitivní kompliment, který má vyjadřovat uznání a náklonnost.

Důsledky pro pachatele – důsledky pro oběti

Pouliční obtěžování má charakteristiky, které se překrývají se sexualizovaným obtěžováním, jako je genderová specifičnost (srov. DelGreco/Ebesu Hubbard/Denes 2021, 1420). Nicméně sexualizované obtěžování je z právního hlediska často řešeno jinak, než jak je na něj nahlíženo ze společenského hlediska/sugesce (srov. Fileborn., 224). V některých zemích existují zákony a návrhy zákonů, které chrání zaměstnance a studenty v případě sexualizovaného násilí, ale v případě pouličního obtěžování je právní základ menší (srov. Sonntag 2020).

V případě trestných činů pouličního obtěžování a zejména catcallingu tedy existují omezené právní možnosti opatření podle současného právního základu.

Na druhou stranu postižené osoby velmi trpí nevyžádanou pozorností, které se jim dostává. Ve snaze se s tím vyrovnat mají některé oběti tendenci k sebeobjektivizujícímu chování a/nebo k poruchám příjmu potravy, protože nežádoucí komentáře často odkazují na těla obětí a sexualizují je, takže tento pohled na vlastní tělo přijímají i oběti (Fairchild 2008, 355).

V některých oblastech výzkumu se nyní předpokládá, že negativní důsledky, které z toho vyplývají, jako jsou deprese nebo poruchy příjmu potravy, dokonce ospravedlňují uznání pouličního obtěžování a zejména obtěžování cizími osobami jako samostatné formy diskriminace žen a těch, které jsou čteny jako ženy (ibid.).

Obtěžování křídou: Křída zpět

Catcalling a pouliční obtěžování je problém s mezinárodním dosahem a studie ukazují, že na celém světě již bylo a/nebo je pouličním obtěžováním postiženo nejméně 65 % žen (někdy až 90 %) (srov. DelGreco/Ebesu Hubbard/ Denes 2021, 1403).

Přestože k těmto činům dochází denně na veřejných prostranstvích, často trvají jen několik vteřin, a není proto vždy snadné je pochopit. Zde přicházejí ke slovu aktivisté kolektivu Chalk Back. Chalk Back je mezinárodní hnutí vedené mladými lidmi. Aktivisté využívají křídové umění ve veřejném prostoru k boji proti catcallingu a pouličnímu obtěžování tím, že tyto zkušenosti dokumentují přímo na místě komerčními pouličními křídami – tam, kde se staly (ibid.). Tímto způsobem získávají zpět prostor pro postižené, kteří se kvůli těmto zážitkům mohou začít daným místům vyhýbat, a zviditelňují obtěžování pro všechny – zatímco jinak okamžitě zaniká a stává se pro širokou veřejnost neviditelným v okamžiku, kdy se o něm mluví.

Aby akce s omyvatelnými křídami získala určitou trvalost, sdílejí fotografie svého křídového umění na sociálních sítích, zejména na Instagramu.

Tím iniciují diskuse o catcallingu a obtěžování ve veřejném prostoru i na sociálních sítích a zvyšují povědomí o této problematice, a to i v rámci workshopů. Na základě instagramového účtu @catcallsofnyc se každý účet Chalk Back jmenuje @catcallsof*location*. Aktivity Chalk Back lze nyní sledovat na 6 kontinentech, ve 49 zemích a více než 150 městech.