Buen Vivir

Buen Vivir – dobrý život, Sumak Kawsay (Kichwa) nebo Suma Qamaña (Aymara), jak se nazývá v různých jazycích, je alternativní model rozvoje z Latinské Ameriky. Vznikl v návaznosti na diskusi o postrůstu a čerpá z praktik a znalostí domorodého obyvatelstva (srov. Acosta 2015, 14).

Přehodnocení

Buen Vivir vyzývá k přehodnocení současného rozvojového paradigmatu, pokud jde o chápání a význam rozvoje. V tomto pojetí není rozvoj chápán jako ekonomický růst, jak je tomu v kapitalistickém ekonomickém modelu, ale jako cesta ke kolektivnímu uspokojení ve společnosti (srov. Acosta/ Abarca 2018, 132). Buen Vivir se tedy neměří dobrým životem jednotlivce. Je to spíše „dobrý společný život lidí ve společenství, různých komunit …“. (Acosta 2016, 1) je v centru pozornosti. Navíc ukazuje různé možnosti udržitelného způsobu života.

Harmonie

Zamýšlí harmonický vztah mezi společností i přírodou a kritizuje využívání přírodních zdrojů. Zvláštní místo v tomto pojetí zaujímá Pachamama – Matka Země, což znamená původ života. Tato koncepce zavádí nové chápání významu přírody v politice, a proto má velký význam i v debatě o klimatu. Buen Vivir navíc usiluje o novou hegemonii založenou na různých kulturách. Uznání plurality domorodých skupin je základní součástí tohoto konceptu (srov. Fatheuer 2011, 21).

Ústava

Koncept Dobrého života byl zahrnut do ústavy Ekvádoru (2008) i Bolívie (2009) (srov. Acosta/ Abarca 2018, 132). Oba státy jsou formovány svou koloniální minulostí, která se odráží v sociálních i ekonomických strukturách (srov. Fatheuer 2011, 14). Se státním cílem dosáhnout Sumak Kawsay – Dobrého života – se znatelně distancovaly od kapitalistického ekonomického modelu a místo toho apelovaly na sociální ekonomiku s hodnotami, jako je spravedlnost, rovnost a udržitelnost (srov. Friant/ Langemore 2015, 65).

Literatura

Acosta, Alberto (2015): Buen Vivir. Vom Recht auf ein gutes Leben. Mnichov: oekom.

Acosta, Alberto (2016). Buen Vivir. Přehodnocení světa z pohledu Buen Vivir. https://rosalux.org.br/de/die-welt-aus-der-perspektive-des-buen-vivir-uberdenken/ [01.04.2020].

Acosta, Alberto/ Abarca, Mateo Martínez (2018): Buen Vivir: Alternativní pohled národů globálního jihu na krizi kapitalistické modernity. In: Vishwas, S. (ed.): Klimatická krize. Jihoafrické a globální demokratické eko-socialistické alternativy: Johannesburg: Wits University Press, 131-146.

Fatheuer, Thomas (2011): Buen Vivir. Stručný úvod do nových latinskoamerických koncepcí dobrého života a práv přírody. In: Heinrich Böll Foundation (ed.): Schriften zur Ökologie (Vol. 17): Berlin: Heinrich Böll Foundation, 7-30.

Friant, M. Martin Calisto/ Langmore, John (2015): Buen Vivir: Politika pro přežití antropocénu? In: Global Policy 6(1), 64-71.