Asimilace

Pod pojmem asimilace se rozumí sblížení se stavem nebo začlenění. Z latinského assimilatio lze odvodit, že se něco připodobňuje nebo přizpůsobuje (srov. Duden 2013). Tuto asimilaci lze nalézt v mnoha kontextech. Tento termín může být zmíněn například při aklimatizaci. Lidé, kteří cestují do vzdálených zemí, se musí nejprve přizpůsobit novým vnějším podmínkám. To zahrnuje změnu času, teploty a světelných podmínek (viz Spektrum.de 2018). Asimilaci lze nalézt také v kontextu lingvistiky, biologie, psychologie učení a kultury.

Asimilace v kontextu psychologie učení

Jean Piaget se ve své teorii zabýval kognitivním vývojem dětí. Zabývá se přitom dvěma stručnými procesy. Na jedné straně popisuje akomodaci, která popisuje schopnost změnit chování při učení. Za druhé, asimilace je začlenění nových zkušeností do stávajících schémat. Již existující znalosti se používají k zařazení nových vnějších podnětů do známých vzorců a k tomu, aby se určité situace jevily jako podobné. V tomto procesu lze změnit vnímání do té míry, že lze danou situaci zvládnout (srov. Hoppe-Graff 2014, 150-152).

Příkladem asimilace je dítě, které chce poprvé kopnout do branky medicinbalem. Dítě již má zkušenosti s kopáním do míče nohou. Míč tak díky svým vlastnostem vletí do zamýšleného cíle. Dítě pozná, že se míček pohyboval svou silou. Na základě těchto předchozích zkušeností dítě postupně upravuje působení síly na medicinbal tak, aby po kopu dosáhl cíle.

Asimilace v kulturním kontextu

Stejně jako v případě akomodace se asimilace nachází v kulturním kontextu. Konkrétně se jedná o „přizpůsobení členů menšinové společnosti standardům, specifikacím, pravidlům chování a normám většinové společnosti“ (Hoesch 2018, 82). Často se tím myslí opuštění kulturní, náboženské a etnické identity. Ve výzkumu asimilace je tento negativně konotovaný názor kontroverzní a v současné době není přesněji vyřešen. Asimilační politika je však reálná, neboť skupiny obyvatel jsou často asimilovány násilím (srov. Hoesch 2018, 82 a násl.).

Asimilace má proto negativní konotaci. Proto se ve veřejných debatách často hovoří o integraci, ačkoli se tím myslí proces asimilace. Často se setkáváme s příklady nucené asimilace z politické vůle. Například kanadská vláda „donutila v letech 1874 až 1970 asi 150 000 inuitských a métských dětí navštěvovat internátní školy“ (Hoesch 2018, 83), takže tyto děti byly odděleny od svých rodin a izolovány od své původní kultury.