Tolerance

Pojem tolerance prošel v posledních letech významovou změnou. V minulosti měl spíše negativní konotace.

Luther

Martin Luther (1483-1546) ve své době definoval latinský termín tolerantia takto: „Tolerance obecně označuje snášenlivost nebo respektování přesvědčení, jednání nebo praktik, které jsou na jedné straně považovány za špatné a odchylné od normy, ale na druhé straně nejsou zcela odmítány a omezovány.“

Technologie

V technice je tolerance definována takto: „Tolerance označuje stav systému, kdy odchylka od normálního stavu způsobená rušivým vlivem (zatím) nevyžaduje nebo nevyústí v protiregulaci nebo protiopatření. V užším smyslu je tolerance odchylka veličiny od standardního stavu nebo standardní míry, která právě ještě neohrožuje funkci systému.“ (physics.cosmos-indirekt.de 2020)

Posun ve významu

Oproti těmto definicím se dnes tento pojem stále častěji ztotožňuje s pojmem přijatelnost. Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832) napsal: „Tolerance by měla být skutečně jen dočasným postojem: musí vést k přijetí. Tolerovat znamená urážet.“ Posun významu směrem k akceptaci, který je patrný zejména ve společensko-politickém životě, však v sobě skrývá i nebezpečí. To se týká především nároku na toleranci ve prospěch vlastních zájmů (srov. Hastedt 2012, 8). V této souvislosti dochází v Německu také k pravidelným kontroverzím, např. pokud jde o náboženské symboly ve veřejném prostoru (kříž, šátek atd.). Kde začíná a kde končí tolerance? Co přesně znamená tolerance, když existují protichůdné postoje – v soukromém životě lidí nebo v širším politickém kontextu?

Paradox

Diskuse o toleranci obsahuje neodmyslitelný paradox. Například diskuse o etnické rozmanitosti prohlubuje rozdíly mezi národnostmi a etnickými skupinami, ačkoli je chce vlastně vyrovnávat. Podle Nassehiho však ve skutečnosti vystupuje do popředí spíše kulturní jedinečnost (srov. Nassehi 2002, 175 a násl.).

Tolerance je ambivalentní a měla by být vždy nahlížena kriticky, protože při toleranci nelze přehlížet zločiny nebo porušování lidských práv. Mohou být ve jménu specifických kulturních charakteristik tolerovány nucené sňatky, dětské sňatky, upalování čarodějnic a vdov, mrzačení pohlavních orgánů? Lze zde vůbec hovořit o specifických kulturních charakteristikách?

Literatura

https://physik.cosmos-indirekt.de/Physik-Schule/Toleranz_(Technology) [18.02.2020].

Hastedt, Heiner (2012): Tolerance. Grundwissen Philosophie. Stuttgart: Reclam.

Nassehi, Armin (2002): Paradox tolerance. In: Alfred Herrnhausen Society for International Dialogue (ed.): Tolerance. Rozpoznávání identity rozmanitosti. Frankfurt nad Mohanem.