Jazyková citlivost

Termín jazyková citlivost označuje citlivé používání jazyka. Pro přesnější definici je třeba se nejprve podívat na dva pojmy, které tvoří tuto určující složeninu.

Determinativ jazyk je na jedné straně důležitým nástrojem společnosti, který umožňuje komunikaci. Navíc je podle Locka „společným poutem společnosti“ (Locke 1690), které lidem umožňuje vyjadřovat se jakýmkoli způsobem. Zpětně je proto také označován jako klíč ke světu (srov. encyklopedické heslo Jazyk jako klíč ke světu). Pro vymezení souvisejícího základního slova senzitivita zde odkážeme na obecně platnou definici, která tento pojem popisuje jako citlivý a/nebo citlivý způsob zacházení s něčím (srov. Spektrum 2000).

Shrnuto a konkretizováno, jazyková citlivost tedy definuje citlivé zacházení s nejdůležitějším komunikačním prostředkem lidí, aby byla umožněna komunikace bez nedorozumění a bez problémů pro všechny zúčastněné. Tím se dostává do popředí důležitost a nutnost uvědomění si této problematiky v dnešní kulturně velmi rozmanité společnosti. Další důležitou kvalitou je zde konkrétně podporované povědomí o jazyce a cílená pozornost zaměřená na něj, který hraje důležitou roli v mnoha oblastech života (např. ve škole).

Jazyková citlivost ve školním kontextu

Zejména ve škole, kde si žáci mají osvojit obsah předmětu částečně i samotným čtením textů, je porozumění jazyku důležitým předpokladem pro to, aby byli schopni porozumět obsahu v nich obsaženému, neboť „[u]čení řeči a učení se předmětu […] jsou úzce propojeny“ (Isselbächer-Giese et al. 2018, 13). Zejména v matematice a přírodovědných předmětech představuje jazyk (odborný a vzdělávací jazyk) velkou výzvu (srov. Trendel/ Roß 2018, 9 a násl.), a proto citlivý a jemný přístup nabývá v tomto kontextu zvláštního významu.

Pro zajištění rovných příležitostí žáků k dobrým výsledkům je jazykově citlivá výuka celkově velmi důležitá. To obecně znamená „různé koncepce výuky, které vědomě využívají jazyk jako prostředek myšlení a komunikace“ (Woerfel/ Giesau 2018) tím, že pracují s propojením jazykového a předmětového učení, kterým se zabývají Isselbächer-Giese a další (srov. Isselbächer-Giese a kol. 2018). Cílem této koncepce je lepší a zjednodušené dosažení cíle předmětového učení prostřednictvím jazykového povědomí a s ním spojené asistence (srov. Woerfel/ Giesau 2018).

Podle Leisena by se podle toho měly dodržovat následující zásady: První zásadou je střídání forem prezentace, které je „jazykově didakticky přesvědčivé“ (Leisen 2019) a při němž je žákům nabídnuto několik alternativ k pochopení obsahu. Další výhodou je, že se tak pro ně vytváří příležitost, aby se sami naučili jazykově ztvárnit obsah předmětu. Výpočet jazykových, ale i předmětových výzev představuje druhou zásadu, která ukazuje, že požadavky v této oblasti jsou stanoveny „těsně nad individuální jazykovou úrovní“ (Leisen 2019), takže žáci jsou vždy povýšeni a vidí podnět v permanentním učení se dalšímu jazyku. Vždy by se mělo postupovat diferencovaně, protože různí žáci vyžadují různou míru jazykové podpory. To je také přechod k třetí a poslední zásadě, která se zabývá metodickými nástroji jako jazykovými pomůckami. Tyto nástroje podporují žáky v konkrétním „jazykovém zvládání standardních situací“ (Leisen 2019). Příkladem může být psaní experimentu nebo správné používání odborných termínů (srov. Leisen 2019).

Závěrem lze říci, že porozumění jazyku se nesmí automaticky předpokládat (u žáků), ale musí být podporováno. Je třeba podporovat správné porozumění jazyku, které by se mělo přenést nejen do školy, ale i do všech ostatních oblastí života, v nichž jazyk hraje roli. Celkově je třeba přikládat velký význam jazykové citlivosti (ve školním kontextu), neboť tento koncept lze využít k podpoře individuálního jazykového zázemí.

Literatura

Isselbächer-Giese, Annette/ Witzmann, Cornelia/ Königs, Charlotte/ Besuch, Natascha (2018): Stát se jazykově citlivým, učit jazykotvorně – myslet výuku jinak. In: Trendel, Georg/ Roß, Joachim (eds.): SINUS.NRW: Podpora porozumění – navrhování učebních procesů. Rethinking Mathematics and Science. Münster: Waxmann, 13-31. https://www.schulentwicklung.nrw.de/sinus/upload/Phase05/Broschuere/SINUS_Gesamt.pdf [02.10.2019].

Leisen, Josef (2019): Zásady ve výuce jazykově citlivých předmětů. http://www.sprachsensiblerfachunterricht.de/prinzipien [02.10.2019].

Locke, John (1690): Esej o lidském chápání. Londýn.

Spektrum (2000): Zprávy o životě a díle člověka v českém jazyce: Citlivost. https://www.spektrum.de/lexikon/psychologie/sensibilitaet/14089 [01. 10. 2019].

Trendel, Georg/ Roß, Joachim (2018): Úvod. In: ders. (ed.): SINUS.NRW: Podpora porozumění – utváření procesů učení. Přehodnocení matematiky a přírodních věd. Münster: Waxmann, 9-11. https://www.schulentwicklung.nrw.de/sinus/upload/Phase05/Broschuere/SINUS_Gesamt.pdf [02.10.2019].

Woerfel, Till/ Giesau, Marlis (2018). Jazykově citlivá výuka. Kolín nad Rýnem: Mercator-Institut für Sprachförderung und Deutsch als Zweitsprache (Basiswissen sprachliche Bildung). https://www.mercator-institut-sprachfoerderung.de/de/themenportal/thema/%20sprachsensibler-unterricht/ [04.10.2019].