Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01Logo_Hyperkulturell_Zusatz_Final_01-01
  • Info
  • Materialschrank
  • Lexikon
  • E-Learning
  • Seminare
✕

Populismus

Populismus (z latinského populus „lid“) je podle Dudena „populární, často demagogická politika vyznačující se oportunismem, jejímž cílem je získat přízeň mas (s ohledem na volby) dramatizací politické situace“ (Duden 2015, 1367). Apeluje se na lid, což se odráží v samotném slově (srov. Decker, 37). Výraz populismus obsahuje příponu -mus, čímž je míněna nadsázka jako taková, která je namířena proti složkám demokratického ústavního státu (srov. Wielenga/ Hartleb 2011, 11).

Charakteristika populismu

Populismus vychází z vůle lidu, a tím legitimizuje jeho autoritu. Nárokuje si pravdu, která je nedemokratická a také nevědecká a nelze ji doložit fakty. Dokud je tato pravda přijímána jednotlivci, je považována za absolutní (srov. Stegemann 2017, 64).

Charakteristické znaky populismu jsou uvedeny níže:

  1. Populismus je kombinací „ideologických prvků, metafor, stylistických prvků i politické praxe“ (Lucardie 2011, 20). Kromě toho mají populisté „hrubý, přímý, ne-li vulgární styl a používání slov“ (ibid.).
  2. Podle populistů je lid homogenní, morálně ctnostné společenství bez zájmových rozdílů (srov. tamtéž). Zdravý rozum, tj. selský rozum lidu, je lepším měřítkem pro politická rozhodnutí ve srovnání s odborností elit (srov. tamtéž). Podle populistů je elita vždy zkorumpovaná, zlovolná, podvodná a konspirativní (srov. tamtéž).
  3. Populisté potřebují obětní beránky (většinou imigranty), proti nimž mohou mobilizovat lid, aniž by přímo útočili na elitu. Zároveň obviňují elitu, že tyto menšiny upřednostňuje před vlastními lidmi (srov. tamtéž, 21). 4. V případě, že se jedná o menšiny, které jsou v rozporu s pravidly, které jsou v rozporu s pravidly, které jsou v rozporu s pravidly.
  4. Podle mnoha badatelů chtějí populisté nahradit nebo doplnit nepřímou, parlamentní demokracii demokracií přímou nebo plebiscitární. Populistická hnutí jsou navíc vedena charismatickými vůdčími osobnostmi, které tvrdí, že ztělesňují vůli lidu (srov. Decker 2011, 37; srov. tamtéž, 21).

 

Literatura

Decker, Frank (2011): Demokratický populismus a nebo populistická demokracie? Poznámky k obtížnému vztahu. In: Wielenga, F./ Hartleb, F. (eds.): Populismus v moderní demokracii. Nizozemsko a Německo ve srovnání. Münster: Waxmann, 39-54.

Duden, redakce (2015): Duden – Německý univerzální slovník. Das umfassende Bedeutungswörterbuch der deutschen Gegenwartssprache. 8. vyd. Berlin: Bibliographisches Institut.

Lucardie, Paul (2011): Populismus: pojmově-historické a teoretické poznámky. In: Wielenga, F./ Hartleb, F. (eds.): Populismus v moderní demokracii. Srovnání Nizozemska a Německa. Münster/ New York: Waxmann, 17-38.

Stegemann, Bernd (2017): Přízrak populismu. Esej o politické dramaturgii. Berlin: Theater der Zeit.

Wielenga, Friso/ Hartleb, Florian (2011): Úvod. In: Wielenga, F./ Hartleb, F. (eds.): Populismus v moderní demokracii. Nizozemsko a Německo ve srovnání. Münster/ New York: Waxmann, 7-16.

https://www.youtube.com/@hyperkulturell

Themen

Antisemitismus Benjamin Haag Bulgarisch Chinesisch Diskriminierung Diversität Dänisch Englisch Estnisch Finnisch Flucht Flüchtlinge Französisch Griechisch Heimat Identität Indonesisch Integration Interkulturelle Kommunikation interkulturelle Kompetenz Interkulturelles Lernen Islam Italienisch Japanisch Koreanisch Kultur Lettisch Litauisch Migration Niederländisch Norwegisch Polnisch Portugiesisch Rassismus Rumänisch Russisch Schwedisch Slowakisch Slowenisch Spanisch Tschechisch Türkisch Ukrainisch Ungarisch Werte
✕
© 2026 Hyperkulturell.de       Impressum      Nutzungsregeln       Datenschutz