Metakomunikace je komunikace o komunikaci samotné. Jinými slovy, komunikuje se o komunikaci. Může probíhat například formou komentáře, podrobnějšího vysvětlení nebo také neverbálního pomrkávání za účelem ironického označení. (srov. Glück, s. 428) Tyto formy komunikace jsou již natolik internalizované, že je lze jen stěží odlišit od běžného průběhu rozhovoru a vyznačují se plynulými přechody (srov. Nünning, s. 490). Jejich cílem je podpořit proces porozumění a najít příčiny nedorozumění.
Komunikační čtverec
Komunikační čtverec Friedemanna Schulze von Thuna (nazývaný také čtyřstranný model) nabízí model pro analýzu komunikačních poruch. Podle tohoto modelu může odesílatel i příjemce sdělení myslet a chápat čtyřmi různými způsoby: Jako
– faktické informace (údaje, fakta, okolnosti)
– Jako sebeodhalení (implicitní nebo explicitní výpovědi o pocitech, hodnotách nebo vlastnostech)
– Vztahový (postoj k druhé osobě)
– Výzva (pokyn k jednání)
Metakomunikační konflikt může vzniknout, pokud obě strany nekomunikují na stejné úrovni. Například věřící člověk si může vyložit jako negativní vztahovou narážku, pokud mu druhý se záměrem sebeodhalení odhalí svůj ateistický postoj. Naopak sebeodhalení ze strany věřící osoby by mohlo být druhou osobou pochopeno apelativně. Prostřednictvím metakomunikační reflexe toho, na jaké úrovni se oba právě nacházejí, lze toto nedorozumění vyřešit.
Metakomunikace tak tvoří explicitní protějšek implicitní metasenzitivity.
Literatura
Glück, Helmut/Rödel, Michael (2016): Metzler Lexikon Sprache. Vydání páté. Stuttgart: Metzler.
Nünning, Ansgar (2008): Metzler Lexikon Literatur- und Kulturtheorie. Čtvrté, aktualizované a rozšířené vydání. Stuttgart: Metzler.
Komunikační čtverec Schulze von Thun: https://www.schulz-von-thun.de/die-modelle/das-kommunikationsquadrat.