Különböző meghatározások

A Német Integrációs és Migrációs Alapítványok Szakértői Tanácsa (SVR) a következő meghatározást adja:

Az SVR az integrációt úgy értelmezi, mint mindenki minél egyenlőbb esélyekkel való részvételét a társadalmi élet központi területein. Ezek a családi neveléstől és a korai neveléstől, valamint az óvodai közintézményekben való neveléstől, az iskolai oktatástól, a szakképzéstől és a munkán és annak jövedelmén keresztüli, transzferektől független, önrendelkező életen át a – státuszfüggő – politikai részvételig, valamint a jog- és jóléti állam legkülönbözőbb védelmi és jóléti rendszereiben való részvételig terjednek (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Filsinger megerősíti ezt a meghatározást, és az integrációt „a társadalom gazdasági, ökológiai, szociális és kulturális erőforrásaiban való egyenlő részvételként (hozzáférési igazságosság)“ foglalja össze (vö. Hinrichs 2003 idézi: Filsinger 2008, 8).

Rendszerintegráció és társadalmi integráció

Esser viszont a fogalom érthetőbbé tétele érdekében megkülönbözteti az integrációt a társadalmi integráció és a rendszerintegráció között. A rendszerintegráción egy társadalmi rendszer egészének integrációját érti (vö. Esser 2004, 53). A társadalmi integráció ezzel szemben az egyének közötti kapcsolatra és egy már létező társadalmi rendszerbe való beilleszkedésre utal (vö. ibid., 46). Négy dimenzió különböztethető meg egymástól:

– A kulturálódás, amely a „tudás, a készségek és a kulturális „modellek“ elsajátítására utal, különös tekintettel a nyelvi szocializációra“ (ibid.),

– elhelyezés, amely „a jogok átvételére és a pozíciók elfoglalására“ utal (ibid.),

– interakció, amely a társadalmi kapcsolatok összekapcsolásával és a központi hálózatokba való beilleszkedéssel foglalkozik (vö. ibid.), és

– az azonosulás, amely a társadalmi rendszerhez való bizonyos lojalitáson keresztül valósul meg (vö. ibid.).

Az integráció különböző módon sikerülhet, de íme néhány általános tipp:

1. Tanulja meg a nyelvet: a sikeres integráció egyik legfontosabb előfeltétele a fogadó ország nyelvének elsajátítása. A jó nyelvtudás megkönnyíti a kapcsolatteremtést, a munkakeresést és a mindennapi életben való eligazodást.
2. Figyeljen a kulturális különbségekre: A kulturális különbségek akadályai lehetnek a sikeres integrációnak. Fontos, hogy felismerjük és tiszteletben tartsuk ezeket a különbségeket. Itt az interkulturális tréningek vagy a helyiekkel folytatott beszélgetések segíthetnek az egymás iránti megértés kialakításában.
3. Kapcsolatok kiépítése: A helyiekkel és más migránsokkal való kapcsolatfelvétel segíthet abban, hogy gyorsabban beilleszkedjen az új környezetébe. Ez történhet klubok, szomszédsági találkozók vagy sportklubok révén.
4. Keressen munkát: A munka fontos része a beilleszkedésnek. A munkavállalás nem csak anyagi biztonságot jelent, hanem lehetőséget ad a szocializálódásra és a nyelvtudás fejlesztésére is. 5. A munkába állás nem csak az anyagi biztonságot jelenti.
5. kapcsolódjon be a közösségbe: a közösségbe való bekapcsolódás elősegítheti az integrációt. Ez történhet önkéntes munka, politikai szerepvállalás vagy kulturális tevékenységek révén.
6. Maradjon pozitív: az integráció egy folyamat, amely időt és türelmet igényel. Vannak visszaesések és nehézségek, de fontos, hogy pozitív maradjunk, és a pozitívumokra koncentráljunk.
7. Keressen támogatást: Fontos, hogy támogatást kérjen, ha nehézségek merülnek fel. Ez lehet professzionális tanácsadó szolgálat, de lehetnek barátok, családtagok vagy vallási közösségek is.

Irodalom

Esser, Hartmut (2004): Milyen alternatívája van valójában az „asszimilációnak“? In: Bade, Klaus/ Bommes, Michael (szerk.): Migration-Integration-Bildung. Alapkérdések és problémakörök. IMIS-Beiträge Heft 23. Osnabrück, 41-59.

Filsinger, Dieter (2008): A sikeres integráció feltételei – Integrációs monitoring és értékelés. A Friedrich Ebert Alapítvány által megrendelt szakértői vélemény. Bonn.

Georgi, Viola B. (2015): Integráció, sokszínűség, befogadás. In: Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Grosche, M. (2015). Mi az a befogadás? In: Kuhl, P./ Stanat, P./ Lütje-Klose, B./ Gresch, C./ Pant, H. A./ Prenzel, M. (szerk.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Alapok és megállapítások. Wiesbaden: Springer, 17-39.

Hillmann, Karl-Heinz (2007): Wörterbuch der Soziologie. 5. kiadás. Stuttgart: Kröner.

A német alapítványok integrációs és migrációs szakértői tanácsa (2019): Bevándorlási társadalom. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Integráció first appeared on Hyperkulturell.de.

Різні визначення

Експертна рада (SVR) Німецьких фондів інтеграції та міграції дає таке визначення:

SVR розуміє інтеграцію як участь усіх у центральних сферах суспільного життя з максимально рівними можливостями. Вони варіюються від виховання та ранньої освіти в сім’ї, а також у дошкільних державних установах, шкільної освіти, професійної підготовки та життя, яке самовизначається через роботу та її заробіток і не залежить від трансфертів, до політичної участі, яка залежить від статусу, а також участі в найрізноманітніших системах захисту та соціального забезпечення в правовій та соціальній державі (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Фільсінгер підтверджує це визначення і підсумовує інтеграцію як „рівну участь (справедливий доступ) в економічних, екологічних, соціальних і культурних ресурсах суспільства“ (див. Hinrichs 2003, цит. за Filsinger 2008, 8).

Системна інтеграція та соціальна інтеграція

Ессер, з іншого боку, розрізняє інтеграцію між соціальною інтеграцією та системною інтеграцією, щоб зробити цей термін більш зрозумілим. Системна інтеграція розуміється як інтеграція соціальної системи в цілому (див. Esser 2004, 53). З іншого боку, соціальна інтеграція стосується відносин між індивідами та їхнього включення у вже існуючу соціальну систему (див. там само, 46). Можна виділити чотири виміри, які відрізняються один від одного:

– Культура, яка стосується засвоєння „знань, навичок і культурних „моделей“, зокрема, включаючи мовну соціалізацію“ (там само),

– розміщення, яке стосується „набуття прав і зайняття позицій“ (там само),

– взаємодія, яка стосується зв’язку соціальних відносин і включення в центральні мережі (пор. там само), і

– ідентифікація, яка досягається через певну лояльність до соціальної системи (див. там само).

ЧатGPT про інтеграцію

Інтеграція може бути успішною по-різному, але ось кілька загальних порад:

1. вивчайте мову: однією з найважливіших передумов успішної інтеграції є вивчення мови країни перебування. Добре знання мови полегшує налагодження контактів, пошук роботи та орієнтацію в повсякденному житті.
2. зверніть увагу на культурні відмінності: культурні відмінності можуть стати перешкодою для успішної інтеграції. Важливо визнавати і поважати ці відмінності. Тут міжкультурні тренінги або розмови з місцевими жителями можуть допомогти розвинути розуміння один одного.
3. Налагоджуйте контакти: контакти з місцевими жителями та іншими мігрантами можуть допомогти вам швидше освоїтися в новому середовищі. Це можна зробити через клуби, сусідські зустрічі або спортивні секції.
4. Шукайте роботу: робота є важливою частиною інтеграції. Працевлаштування приносить не лише фінансову безпеку, але й можливість соціалізуватися та покращити мовні навички. 5.
5. брати участь у житті громади: участь у житті громади може сприяти інтеграції. Це можна зробити через волонтерство, політичну активність або культурні заходи.
6. залишайтеся позитивно налаштованими: інтеграція – це процес, який вимагає часу і терпіння. Бувають невдачі і труднощі, але важливо залишатися позитивно налаштованим і зосереджуватися на позитивних аспектах.

Звертайтеся за підтримкою: важливо звертатися за підтримкою, коли виникають труднощі. Це можуть бути професійні консультаційні служби, а також друзі, сім’я або релігійні громади.

Література

Ессер, Гартмут (2004): Яка альтернатива „асиміляції“ існує насправді? В: Баде, Клаус / Боммес, Міхаель (ред.): Міграція-Інтеграція-Освіта. Основні питання та проблемні області. IMIS-Beiträge Heft 23, Оснабрюк, 41-59.

Фільзінгер, Дітер (2008): Умови успішної інтеграції – моніторинг та оцінка інтеграції. Експертиза на замовлення Фонду ім. Фрідріха Еберта. Бонн.

Георгі, Віола Б. (2015): Інтеграція, різноманітність, інклюзія. Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Гроше, М. (2015). Що таке інклюзія? In: Kuhl, P. / Stanat, P. / Lütje-Klose, B. / Gresch, C. / Pant, H. A. / Prenzel, M. (Eds.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Основи та висновки. Вісбаден: Springer, 17-39.

Хіллманн, Карл-Хайнц (2007): Wörterbuch der Soziologie. 5th ed. Штутгарт: Kröner.

Експертна рада німецьких фондів з питань інтеграції та міграції (2019): Імміграційне товариство. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Інтеграція first appeared on Hyperkulturell.de.

Farklı tanımlar

Alman Entegrasyon ve Göç Vakıfları Uzmanlar Konseyi (SVR) aşağıdaki tanımı vermektedir:

SVR entegrasyonu, herkesin toplumsal yaşamın temel alanlarına mümkün olduğunca eşit fırsatlarla katılması olarak anlamaktadır. Bunlar, aile içinde ve okul öncesi kamu kurumlarında yetiştirme ve erken eğitimden, okul eğitimine, mesleki eğitime ve transferlere bağlı olmayan, çalışma ve kazanç yoluyla kendi kendini belirleyen bir yaşamdan, statüye bağlı olan siyasi katılıma ve yasal ve refah devletindeki çok çeşitli koruma ve refah sistemlerine katılıma kadar uzanmaktadır (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Filsinger bu tanımı doğrulamakta ve entegrasyonu „toplumun ekonomik, ekolojik, sosyal ve kültürel kaynaklarına eşit katılım (erişim adaleti)“ olarak özetlemektedir (bkz. Hinrichs 2003’ten aktaran Filsinger 2008, 8).

Sistem entegrasyonu ve sosyal entegrasyon

Esser ise terimi daha anlaĢılır kılmak için entegrasyonu sosyal entegrasyon ve sistem entegrasyonu olarak ikiye ayırmaktadır. Sistem entegrasyonu, bir sosyal sistemin bir bütün olarak entegrasyonu olarak anlaşılmaktadır (bkz. Esser 2004, 53). Sosyal entegrasyon ise bireyler arasındaki ilişkiyi ve onların halihazırda var olan bir sosyal sisteme dahil olmalarını ifade eder (bkz. a.g.e., 46). Dört boyut birbirinden ayırt edilebilir:

– „Bilgi, beceri ve kültürel ‚modellerin‘, özellikle de dilsel sosyalleşmenin“ asimilasyonunu ifade eden kültürleşme (a.g.e.),

– „hakların üstlenilmesi ve pozisyonların alınması“ anlamına gelen yerleştirme (a.g.e.),

– sosyal ilişkilerin birbirine bağlanması ve merkezi ağlara dahil olma ile ilgilenen etkileşim (bkz. a.g.e.) ve

– özdeşleşme, sosyal sisteme belirli bir sadakat yoluyla elde edilir (bkz. a.g.e.).

Entegrasyon farklı şekillerde başarılı olabilir, ancak işte bazı genel ipuçları:

1. Dil öğrenin: Başarılı bir entegrasyon için en önemli ön koşullardan biri ev sahibi ülkenin dilini öğrenmektir. İyi bir dil bilgisi, iletişim kurmayı, iş bulmayı ve günlük yaşamda yolunuzu bulmayı kolaylaştırır.
2. Kültürel farklılıklara dikkat edin: Kültürel farklılıklar başarılı bir entegrasyonun önünde engel teşkil edebilir. Bu farklılıkları tanımak ve saygı duymak önemlidir. Bu noktada, kültürlerarası eğitim veya yerel halkla yapılacak sohbetler birbirinizi anlamanıza yardımcı olabilir.
3. İletişim kurun: Yerel halk ve diğer göçmenlerle iletişim kurmak yeni çevrenize daha çabuk alışmanıza yardımcı olabilir. Bu, kulüpler, mahalle toplantıları veya spor kulüpleri aracılığıyla yapılabilir.
4. İş arayın: İş, entegrasyonun önemli bir parçasıdır. İstihdam sadece finansal güvence sağlamakla kalmaz, aynı zamanda sosyalleşme ve dil becerilerini geliştirme fırsatı da sunar.
5. Topluma dahil olun: Topluma dahil olmak entegrasyonun desteklenmesine yardımcı olabilir. Bu gönüllülük, siyasi katılım veya kültürel faaliyetler yoluyla yapılabilir.
6. Pozitif kalın: entegrasyon zaman ve sabır isteyen bir süreçtir. Aksilikler ve zorluklar olabilir, ancak pozitif kalmak ve olumlu yönlere odaklanmak önemlidir.

Destek arayın: Zorluklar ortaya çıktığında destek aramak önemlidir. Bu, profesyonel danışmanlık hizmetleri olabileceği gibi arkadaşlar, aile veya dini topluluklar da olabilir.

Edebiyat

Esser, Hartmut (2004): „Asimilasyon „a karşı gerçekte nasıl bir alternatif var? In: Bade, Klaus/ Bommes, Michael (eds.): Migration-Integration-Bildung. Temel Sorular ve Sorun Alanları. IMIS-Beiträge Heft 23. Osnabrück, 41-59.

Filsinger, Dieter (2008): Başarılı entegrasyonun koşulları – Entegrasyon izleme ve değerlendirme. Friedrich Ebert Vakfı tarafından yaptırılan uzmanlık çalışması. Bonn.

Georgi, Viola B. (2015): Entegrasyon, Çeşitlilik, Kapsayıcılık. In: Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Grosche, M. (2015). Kapsayıcılık nedir? In: Kuhl, P./ Stanat, P./ Lütje-Klose, B./ Gresch, C./ Pant, H. A./ Prenzel, M. (Eds.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Temeller ve bulgular. Wiesbaden: Springer, 17-39.

Hillmann, Karl-Heinz (2007): Wörterbuch der Soziologie. 5. baskı. Stuttgart: Kröner.

Alman Vakıfları Entegrasyon ve Göç Uzman Konseyi (2019): Immigration Society. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Entegrasyon first appeared on Hyperkulturell.de.

Různé definice

Odborná rada (SVR) německých nadací pro integraci a migraci uvádí následující definici:

SVR chápe integraci jako účast všech v ústředních oblastech společenského života s co nejrovnějšími možnostmi. Ty sahají od výchovy a rané výchovy v rodině i v předškolních veřejných zařízeních, školního vzdělávání, odborného vzdělávání a života, který se určuje sám prostřednictvím práce a jejích výdělků a není závislý na transferech, až po politickou participaci – která je závislá na statusu – a také účast v nejrůznějších systémech ochrany a sociálního zabezpečení v právním a sociálním státě (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Filsinger tuto definici potvrzuje a shrnuje integraci jako „rovnou účast (access justice) na ekonomických, ekologických, sociálních a kulturních zdrojích společnosti“ (srov. Hinrichs 2003 citovaný ve Filsinger 2008, 8).

Systémová a sociální integrace

Esser naproti tomu rozlišuje integraci na integraci sociální a systémovou, aby byl tento pojem srozumitelnější. Systémovou integrací se rozumí integrace sociálního systému jako celku (srov. Esser 2004, 53). Sociální integrace naproti tomu odkazuje na vztah mezi jednotlivci a jejich začlenění do již existujícího sociálního systému (srov. tamtéž, 46). Lze od sebe odlišit čtyři dimenze:

– Kulturalizace, která se týká osvojování „znalostí, dovedností a kulturních ‚modelů‘, konkrétně včetně jazykové socializace“ (ibid.),

– umístění, které se týká „převzetí práv a zaujímání pozic“ (ibid.),

– interakce, která se zabývá propojením sociálních vztahů a začleněním do centrálních sítí (srov. tamtéž), a

– identifikace, které se dosahuje prostřednictvím určité loajality k sociálnímu systému (srov. tamtéž).

Integrace může být úspěšná různými způsoby, ale zde je několik obecných tipů:

1. Naučte se jazyk: jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné integrace je naučit se jazyk hostitelské země. Dobrá znalost jazyka usnadňuje navazování kontaktů, hledání práce a orientaci v každodenním životě.
2. Dbejte na kulturní rozdíly: Kulturní rozdíly mohou být překážkou úspěšné integrace. Je důležité tyto rozdíly rozpoznat a respektovat. Zde mohou mezikulturní školení nebo rozhovory s místními obyvateli pomoci rozvíjet vzájemné porozumění.
3. Navazujte kontakty: Kontakty s místními obyvateli a dalšími migranty vám mohou pomoci rychleji se usadit v novém prostředí. To lze uskutečnit prostřednictvím klubů, sousedských setkání nebo sportovních klubů.
4. Hledejte si práci: Práce je důležitou součástí integrace. Zaměstnání přináší nejen finanční jistotu, ale také možnost socializace a zlepšení jazykových dovedností. 5. Hledejte si zaměstnání.
5. Zapojte se do života komunity: zapojení do života komunity může napomoci integraci. Lze tak činit prostřednictvím dobrovolnictví, politické angažovanosti nebo kulturních aktivit.
6. Zůstaňte pozitivní: integrace je proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Objevují se neúspěchy a obtíže, ale je důležité zůstat pozitivní a zaměřit se na pozitivní aspekty.
7. Vyhledejte podporu: Je důležité vyhledat podporu, když se objeví potíže. Může se jednat o profesionální poradenské služby, ale také o přátele, rodinu nebo náboženské komunity.

Literatura

Esser, Hartmut (2004): Jaká alternativa k „asimilaci“ vlastně existuje? In: Bade, Klaus/ Bommes, Michael (eds.): Migration-Integration-Bildung. Základní otázky a problémové okruhy. IMIS-Beiträge Heft 23. Osnabrück, 41-59.

Filsinger, Dieter (2008): Podmínky úspěšné integrace – sledování a hodnocení integrace. Odborný posudek zadaný Nadací Friedricha Eberta. Bonn.

Georgi, Viola B. (2015): Integrace, diverzita, inkluze. In: Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Grosche, M. (2015): Inkluze, integrace, integrace, integrace, integrace, integrace, integrace, integrace. Co je to inkluze? In: Kuhl, P./ Stanat, P./ Lütje-Klose, B./ Gresch, C./ Pant, H. A./ Prenzel, M. (eds.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Základy a poznatky. Wiesbaden: Springer, 17-39.

Hillmann, Karl-Heinz (2007): Wörterbuch der Soziologie. Vydání páté. Stuttgart: Kröner.

Odborná rada německých nadací pro integraci a migraci (2019): Imigrační společnost. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Integrace first appeared on Hyperkulturell.de.

Diferentes definiciones

El Consejo de Expertos (SVR) de las Fundaciones Alemanas para la Integración y la Migración ofrece la siguiente definición:

El SVR entiende por integración la participación de todos en los ámbitos centrales de la vida social con la mayor igualdad de oportunidades posible. Estos abarcan desde la crianza y la educación temprana en la familia, así como en las instituciones públicas preescolares, la educación escolar, la formación profesional y una vida autodeterminada a través del trabajo y sus ingresos y no dependiente de transferencias, hasta la participación política -que depende del estatus-, así como la participación en los más diversos sistemas de protección y bienestar del Estado de derecho y de bienestar (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Filsinger confirma esta definición y resume la integración como „la participación igualitaria (justicia de acceso) en los recursos económicos, ecológicos, sociales y culturales de la sociedad“ (cf. Hinrichs 2003 citado en Filsinger 2008, 8).

Integración del sistema e integración social

Esser, por su parte, distingue entre integración social e integración de sistemas para hacer más comprensible el término. La integración de sistemas se entiende como la integración de un sistema social en su conjunto (cf. Esser 2004, 53). La integración social, por su parte, se refiere a la relación entre los individuos y su inclusión en un sistema social ya existente (cf. ibíd., 46). Se pueden distinguir cuatro dimensiones entre sí:

– La cultura, que se refiere a la asimilación de „conocimientos, competencias y „modelos“ culturales, incluida específicamente la socialización lingüística“ (ibíd.),

– la colocación, que se refiere a la „asunción de derechos y la toma de posiciones“ (ibíd.)

– la interacción, que trata de la vinculación de las relaciones sociales y la inclusión en redes centrales (cf. ibíd.), y

– la identificación, que se consigue mediante una cierta lealtad al sistema social (cf. ibíd.).

La integración puede lograrse de distintas maneras, pero he aquí algunos consejos generales:

1. Aprender el idioma: uno de los requisitos más importantes para que la integración tenga éxito es aprender el idioma del país de acogida. Un buen conocimiento de la lengua facilita los contactos, encontrar trabajo y orientarse en la vida cotidiana.
2. Prestar atención a las diferencias culturales: Las diferencias culturales pueden ser un obstáculo para el éxito de la integración. Es importante reconocerlas y respetarlas. En este sentido, la formación intercultural o las conversaciones con la población local pueden ayudar a desarrollar la comprensión mutua.
3. Establecer contactos: Los contactos con la población local y otros inmigrantes pueden ayudarle a asentarse más rápidamente en su nuevo entorno. Esto puede hacerse a través de clubes, reuniones de vecinos o clubes deportivos.
4. Busca trabajo: el trabajo es una parte importante de la integración. El empleo no sólo aporta seguridad económica, sino también la oportunidad de socializar y mejorar los conocimientos lingüísticos. 5. Involúcrate en la comunidad.
5. Participar en la comunidad: participar en la comunidad puede ayudar a promover la integración. Esto puede hacerse a través del voluntariado, el compromiso político o las actividades culturales.
6. mantén una actitud positiva: la integración es un proceso que requiere tiempo y paciencia. Hay contratiempos y dificultades, pero es importante mantenerse positivo y centrarse en los aspectos positivos.
7. Buscar apoyo: es importante buscar apoyo cuando surgen dificultades. Puede tratarse de servicios de asesoramiento profesional, pero también de amigos, familiares o comunidades religiosas.

Bibliografía

Esser, Hartmut (2004): ¿Qué alternativa a la „asimilación“ existe realmente? En: Bade, Klaus/ Bommes, Michael (eds.): Migration-Integration-Bildung. Cuestiones básicas y áreas problemáticas. IMIS-Beiträge Heft 23. Osnabrück, 41-59.

Filsinger, Dieter (2008): Conditions of successful integration – Integration monitoring and evaluation. Peritaje encargado por la Fundación Friedrich Ebert. Bonn.

Georgi, Viola B. (2015): Integración, diversidad, inclusión. En: Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Grosche, M. (2015). ¿Qué es la inclusión? En: Kuhl, P./ Stanat, P./ Lütje-Klose, B./ Gresch, C./ Pant, H. A./ Prenzel, M. (eds.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Fundamentos y conclusiones. Wiesbaden: Springer, 17-39.

Hillmann, Karl-Heinz (2007): Wörterbuch der Soziologie. 5th ed. Stuttgart: Kröner.

Consejo de expertos de las fundaciones alemanas sobre integración y migración (2019): Sociedad de la Inmigración. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Integración first appeared on Hyperkulturell.de.

Različne opredelitve

Strokovni svet (SVR) nemških fundacij za integracijo in migracije podaja naslednjo opredelitev:

SVR razume integracijo kot sodelovanje vseh na osrednjih področjih družbenega življenja s čim bolj enakimi možnostmi. Ta segajo od vzgoje in zgodnjega izobraževanja v družini ter v predšolskih javnih ustanovah, šolskega izobraževanja, poklicnega usposabljanja in življenja, ki je z delom in njegovim zaslužkom samoopredeljeno in ni odvisno od transferjev, do političnega sodelovanja – ki je odvisno od statusa – ter sodelovanja v najrazličnejših sistemih zaščite in socialnega varstva v pravni in socialni državi (Sachverständigenrat deutscher Stiftungen für Integration und Migration 2019). Filsinger potrjuje to opredelitev in povzema integracijo kot „enakopravno udeležbo (dostop do pravičnosti) v gospodarskih, ekoloških, socialnih in kulturnih virih družbe“ (prim. Hinrichs 2003, citirano v Filsinger 2008, 8).

Sistemska in družbena integracija

Esser po drugi strani razlikuje integracijo med socialno in sistemsko integracijo, da bi bil izraz bolj razumljiv. Sistemsko integracijo razume kot integracijo družbenega sistema kot celote (prim. Esser 2004, 53). Po drugi strani pa se družbena integracija nanaša na odnos med posamezniki in njihovo vključenost v že obstoječi družbeni sistem (prim. ibid., 46). Med seboj je mogoče razlikovati štiri razsežnosti:

– Kulturalizacija, ki se nanaša na usvajanje „znanja, spretnosti in kulturnih ‚modelov‘, zlasti vključno z jezikovno socializacijo“ (ibid.),

– umestitev, ki se nanaša na „prevzemanje pravic in zavzemanje položajev“ (ibid.),

– interakcijo, ki se nanaša na povezovanje družbenih odnosov in vključevanje v osrednja omrežja (prim. ibid.), in

– identifikacijo, ki se doseže z določeno zvestobo družbenemu sistemu (prim. ibid.).

Vključevanje je lahko uspešno na različne načine, vendar je tu nekaj splošnih nasvetov:

1. naučite se jezika: eden najpomembnejših pogojev za uspešno integracijo je učenje jezika države gostiteljice. Dobro znanje jezika olajša navezovanje stikov, iskanje dela in orientacijo v vsakdanjem življenju.
2. bodite pozorni na kulturne razlike: kulturne razlike so lahko ovira za uspešno integracijo. Pomembno je, da te razlike prepoznate in spoštujete. Pri tem lahko medkulturno usposabljanje ali pogovori z domačini pomagajo razviti medsebojno razumevanje.
3. Navezujte stike: Stiki z domačini in drugimi migranti lahko pripomorejo k hitrejši namestitvi v novem okolju. To lahko storite prek klubov, sosedskih srečanj ali športnih klubov.
4. Poiščite si delo: delo je pomemben del vključevanja. Zaposlitev ne prinaša le finančne varnosti, temveč tudi priložnost za druženje in izboljšanje jezikovnega znanja. 5. Poiščite zaposlitev.
5. vključite se v skupnost: vključevanje v skupnost lahko pripomore k spodbujanju vključevanja. To lahko storite s prostovoljnim delom, političnim udejstvovanjem ali kulturnimi dejavnostmi.
6. Ostanite pozitivni: vključevanje je proces, ki zahteva čas in potrpežljivost. Prihaja do neuspehov in težav, vendar je pomembno ostati pozitiven in se osredotočiti na pozitivne vidike.
7. Poiščite podporo: Pomembno je poiskati podporo, ko se pojavijo težave. To so lahko strokovne svetovalne službe, pa tudi prijatelji, družina ali verske skupnosti.

Literatura

Esser, Hartmut (2004): Kakšna alternativa „asimilaciji“ dejansko obstaja? V: Bade, Klaus/ Bommes, Michael (ur.): Migration-Integration-Bildung. Osnovna vprašanja in problemska področja. IMIS-Beiträge Heft 23. Osnabrück, 41-59.

Filsinger, Dieter (2008): Pogoji za uspešno integracijo – spremljanje in vrednotenje integracije. Strokovno delo po naročilu Fundacije Friedricha Eberta. Bonn.

Georgi, Viola B. (2015): Integracija, raznolikost, vključevanje. In: Magazin II, 25-27. https://www.die-bonn.de/zeitschrift/22015/einwanderung-01.pdf [19.08.19].

Grosche, M. (2015). Kaj je vključevanje? In: Kuhl, P./ Stanat, P./ Lütje-Klose, B./ Gresch, C./ Pant, H. A./ Prenzel, M. (Eds.): Inklusion von Schülern und Schülern mit sonderpädagogischem Förderbedarf in Schulleistungserhebungen. Temelji in ugotovitve. Wiesbaden: Springer, 17-39.

Hillmann, Karl-Heinz (2007): Wörterbuch der Soziologie. 5. izdaja. Stuttgart: Kröner.

Strokovni svet nemških fundacij za integracijo in migracije (2019): Družba za priseljevanje. https://www.svr-migration.de/glossar/ [19.08.19].

The post Integracija first appeared on Hyperkulturell.de.