On the historical development of the term

Related to the historical context, for Kühne and Schönwald „Heimat, especially in retrospect of the 20th century, has by no means proven to be a harmless concept“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). In this regard, Lobensommer argues that the use of the term „between 1945 and the mid-seventies in entertainment literature was primarily in the sense of a nostalgic memory, an unattainable utopia that had dispensed with political connotations“ (Lobensommer 2010, 75-76). Here he refers to authors such as Siegfried Lenz and Günter Grass (cf. Lobensommer 2010, 75-76).

The definition of home, which until 1959 was very narrowly defined in terms of a local space and the views and traditions that prevailed there, was replaced by the circumscription of even several places or larger areas (cf. Lobensommer 2010, 75). This development of breaking away from a strongly delimiting concept of homeland continued steadily. According to Pazarkaya, in 1986, „home is […] [found] in oneself, resulting in an internalization of home, a subjectification that can constantly create new homes through the acquisition of friends, positive feelings“ (Lobensommer 2010, 79).

Home in a globalized world

In modern times, the concept of home experiences a renaissance in the context of the increasingly pronounced globalization and the accompanying „decentering of many people’s lifeworlds“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) with regard to the desire for a „re-location“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) in a familiar lifeworld. The term is often used as a synonym for a „regional identity“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). This is reflected, among other things, in the social dimension in the form of family and circle of friends with an „unquestioningly accepted set of role, value and norm conceptions“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), which in many cases also results in the dimension of exclusion and marginalization of other persons and/ or cultures.

Further aspects in this context are time („romanticizing recollection of one’s own past“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) as well as the dimensions of place in the form of „landscape as natural and cultural landscape“ (Schreiber 2012, 3) and „decomplexization“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Homeland and migration

Against the backdrop of migration, the concept of homeland forms the occasion for a controversial (homeland) debate, as many ’native‘ people fear a loss of culture and thus a loss of power of their corset of values (cf. Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). They define the supposedly ‚right‘ culture and thus belonging to society by „the ‚right‘ dialect, the ‚right‘ ethnicity (documented by the localness of ancestors), heterosexuality, the ‚right‘ religion, and the practice of local and regional traditions (not the cognitive knowledge about them!)“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Literature

Dudenredaktion (n.d.): „Heimat“ on Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [25.06.2018].

Kazal, Irene (2005), „Sozialistische Heimat DDR. Landscape, Nation and Class in the Homeland Debate of the 1950s. In: Kazal, I./ Voigt, A./ Weil, A./ Zutz, A. (eds.): Kulturen der Landschaft. Ideas of cultural landscape between tradition and modernization. Berlin, 59-80.

Kühne, Olaf/ Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [25.6.2018].

Lobensommer, Andrea (2010): The search for home. Homeland conception attempts in prose texts between 1989 and 2001. Munich: Diss. masch.

Schreiber, Wilfried E. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographhen – In: Neue Didaktik 1, pp. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [25.06.2018].

The post Homeland first appeared on Hyperkulturell.de.

A fogalom történelmi fejlődéséről

A történelmi kontextusra utalva Kühne és Schönwald számára „a Heimat, különösen a 20. század visszatekintésében, korántsem bizonyult veszélytelen fogalomnak“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). Lobensommer ezzel kapcsolatban azt állítja, hogy a fogalom használata „1945 és az 1970-es évek közepe között a szórakoztató irodalomban elsősorban egy nosztalgikus emlék, egy elérhetetlen utópia értelmében történt, amely nélkülözte a politikai konnotációkat“ (Lobensommer 2010, 75-76). Itt olyan szerzőkre utal, mint Siegfried Lenz és Günter Grass (vö. Lobensommer 2010, 75-76).

A haza 1959-ig nagyon szűk, egy helyi területre és az ott uralkodó nézetekre és hagyományokra vonatkozó meghatározását felváltotta a több hely vagy nagyobb területek körülírása (vö. Lobensommer 2010, 75). Ez a fejlődés, az erősen elhatároló otthonfogalomtól való elszakadás folyamatosan folytatódott. Pazarkaya szerint 1986-ban „az otthon […] önmagában [található], ami az otthon internalizálásához vezet, egy olyan szubjektivizáláshoz, amely a barátok, pozitív érzések megszerzése révén folyamatosan új otthont teremthet“ (Lobensommer 2010, 79).

Otthon a globalizált világban

Napjainkban az otthon fogalma reneszánszát éli az egyre hangsúlyosabbá váló globalizáció és az ezzel járó „sok ember életvilágának decentralizálódása“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) kapcsán, tekintettel az „újbóli elhelyezkedés“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) iránti vágyra egy ismerős életvilágban. A kifejezést gyakran a „regionális identitás“ szinonimájaként használják (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Ez tükröződik többek között a szociális dimenzióban a család és a baráti kör formájában, „megkérdőjelezhetetlenül elfogadott szerepekkel, értékekkel és normákkal“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), ami sok esetben más emberek és/vagy kultúrák kirekesztésének és marginalizálásának dimenzióját is eredményezi.

További szempontok ebben az összefüggésben az idő („a saját múlt romantikus felidézése“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), valamint a hely dimenziói a „táj mint természeti és kulturális táj“ (Schreiber 2012, 3) és a „dekomplexifikáció“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) formájában.

Haza és migráció

A migráció hátterében a szülőföld fogalma egy ellentmondásos (haza)vita alkalmat ad, mivel sok „őslakos“ fél a kultúra elvesztésétől és ezáltal értékkorsójának hatalomvesztésétől (vö. Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Az állítólagos „helyes“ kultúrát és így a társadalomhoz való tartozást „a „helyes“ dialektus, a „helyes“ etnikum (az ősök lokalitásával dokumentált), a heteroszexualitás, a „helyes“ vallás, valamint a helyi és regionális hagyományok gyakorlása (nem pedig az ezekről való kognitív tudás!) révén határozzák meg“. (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Irodalom

Dudenredaktion (o. J.): „Heimat“ auf Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [2018.06.25.].

Kazal, Irene (2005): „Sozialistische Heimat DDR. Táj, nemzet és osztály az 1950-es évek hazaügyi vitájában. In: Kazal, I./ Voigt, A./ Weil, A./ Zutz, A. (szerk.): Kulturen der Landschaft. A kultúrtáj eszméi a hagyomány és a modernizáció között. Berlin, 59-80.

Kühne, Olaf/ Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [2018.6.25.].

Lobensommer, Andrea (2010): Az otthon keresése. Kísérletek az otthonról alkotott elképzelésekre prózai szövegekben 1989 és 2001 között. München: Diss. masch.

Schreiber, Wilfried E. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographen – In: Neue Didaktik 1, pp. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [2018.06.25.].

The post Haza first appeared on Hyperkulturell.de.

Про історичний розвиток терміну

Що стосується історичного контексту, то для Кюне і Шенвальда „гаймат, особливо в ретроспективі 20-го століття, аж ніяк не виявився нешкідливим поняттям“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). У зв’язку з цим Лобенсоммер стверджує, що використання терміну „між 1945 і серединою 1970-х років у розважальній літературі було насамперед у значенні ностальгічного спогаду, недосяжної утопії, яка була позбавлена політичних конотацій“ (Lobensommer 2010, 75-76). Тут він посилається на таких авторів, як Зіґфрід Ленц і Ґюнтер Ґрасс (див. Lobensommer 2010, 75-76).

Дуже вузьке визначення дому до 1959 року, що стосувалося локальної території, поглядів і традицій, які там панували, було замінено на окреслення кількох місць або більших територій (див. Lobensommer 2010, 75). Цей процес відходу від чітко окресленої концепції батьківщини продовжувався неухильно. За словами Пазаркая, у 1986 році „дім […] [знаходять] у собі, що призводить до інтерналізації дому, суб’єктивізації, яка може постійно створювати нові домівки через набуття друзів, позитивних почуттів“ (Lobensommer 2010, 79).

Дім у глобалізованому світі

У сучасному світі концепція дому переживає ренесанс у контексті все більш вираженої глобалізації та супутньої їй „децентралізації життєвих світів багатьох людей“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), пов’язаної з прагненням до „повторної локації“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) у звичному життєвому світі. Цей термін часто використовується як синонім „регіональної ідентичності“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Це відображається, серед іншого, у соціальному вимірі у вигляді сім’ї та друзів з „беззаперечно прийнятим набором ролей, цінностей і норм“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), що в багатьох випадках також призводить до виключення та маргіналізації інших людей та/або культур.

Іншими аспектами в цьому контексті є час („романтизація спогадів про власне минуле“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), а також виміри місця у вигляді „ландшафту як природного і культурного ландшафту“ (Schreiber 2012, 3) і „декомплексифікації“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Батьківщина і міграція

На тлі міграції поняття батьківщини стає приводом для суперечливих дебатів, оскільки багато „корінних“ мешканців побоюються втрати культури, а отже, втрати сили свого ціннісного корсету (див. Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Вони визначають нібито „правильну“ культуру, а отже, і приналежність до суспільства, через „правильний діалект, „правильну“ етнічну приналежність (задокументовану місцевістю проживання предків), гетеросексуальність, „правильну“ релігію, а також практику місцевих і регіональних традицій (а не когнітивні знання про них!)“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Література

Dudenredaktion (o. J.): „Heimat“ auf Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [25.06.2018].

Казаль, Ірен (2005): „Соціалістичний дім НДР. Ландшафт, нація і клас у дебатах про батьківщину 1950-х років. В: Казаль, І., Фойгт, А., Вайль, А., Зутц, А. (ред.): Культура ландшафту. Ідеї культурного ландшафту між традицією та модернізацією. Берлін, 59-80.

Kühne, Olaf / Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [25.6.2018].

Лобенсоммер, Андреа (2010): У пошуках дому. Спроби концепцій дому в прозових текстах між 1989 і 2001 рр. Мюнхен: Diss. masch.

Шрайбер, Вільфрід Е. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographen – In: Neue Didaktik 1, pp. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [25.06.2018].

The post Батьківщина first appeared on Hyperkulturell.de.

Terimin tarihsel gelişimi hakkında

Tarihsel bağlama referansla, Kühne ve Schönwald’a göre „Heimat, özellikle 20. yüzyıla bakıldığında, hiçbir şekilde zararsız bir kavram olmamıştır“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). Bu bağlamda Lobensommer, terimin „1945’ten 1970’lerin ortalarına kadar eğlence edebiyatındaki kullanımının öncelikle nostaljik bir anı, ulaşılamaz bir ütopya anlamında olduğunu ve siyasi çağrışımlardan arındırıldığını“ ileri sürmektedir (Lobensommer 2010, 75-76). Burada Siegfried Lenz ve Günter Grass gibi yazarlara atıfta bulunmaktadır (bkz. Lobensommer 2010, 75-76).

1959’a kadar yerel bir bölge ve orada hakim olan görüş ve geleneklerle ilgili olarak yapılan çok dar ev tanımının yerini birkaç yer veya daha geniş alanların çevrelenmesi almıştır (bkz. Lobensommer 2010, 75). Güçlü bir şekilde sınırlandırılmış vatan kavramından kopuşun bu gelişimi istikrarlı bir şekilde devam etmiştir. Pazarkaya’ya göre 1986’da „ev […] kişinin kendi içinde [bulunur], bu da evin içselleştirilmesine, arkadaş edinme ve olumlu duygular yoluyla sürekli yeni evler yaratabilen bir öznelleştirmeye yol açar“ (Lobensommer 2010, 79).

Küreselleşmiş bir dünyada ev

Günümüz dünyasında ev kavramı, giderek daha belirgin hale gelen küreselleşme ve buna eşlik eden „birçok insanın yaşam dünyasının merkezsizleşmesi“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) bağlamında, tanıdık bir yaşam dünyasında „yeniden konumlanma“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) arzusuyla ilgili olarak bir rönesans yaşamaktadır. Bu terim sıklıkla „bölgesel kimlik“ ile eşanlamlı olarak kullanılmaktadır (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Bu durum, diğer şeylerin yanı sıra, „sorgulanmadan kabul edilen bir dizi rol, değer ve norm“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) ile aile ve arkadaş çevresi şeklindeki sosyal boyuta da yansımakta, bu da çoğu durumda diğer insanların ve/veya kültürlerin dışlanması ve marjinalleştirilmesi boyutuyla sonuçlanmaktadır.

Bu bağlamda zaman („kişinin kendi geçmişini romantik bir şekilde hatırlaması“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) ve „doğal ve kültürel peyzaj olarak peyzaj“ (Schreiber 2012, 3) ve „karmaşıklıktan arındırma“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) şeklindeki yer boyutları da diğer unsurlardır.

Anavatan ve göç

Göçün arka planında, anavatan kavramı, birçok ‚yerli‘ insanın kültür kaybından ve dolayısıyla değerler korsesinin gücünü kaybetmesinden korkması nedeniyle tartışmalı bir (anavatan) tartışma vesilesi oluşturmaktadır (bkz. Kühne / Schönwald 2015, 101-106). Sözde ‚doğru‘ kültürü ve dolayısıyla topluma aidiyeti „‚doğru‘ lehçe, ‚doğru‘ etnik köken (ataların yerelliği ile belgelenmiştir), heteroseksüellik, ‚doğru‘ din ve yerel ve bölgesel geleneklerin uygulanması (bunlar hakkında bilişsel bilgi değil!)“ ile tanımlamaktadırlar. (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Edebiyat

Dudenredaktion (o. J.): „Heimat“ auf Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [25.06.2018].

Kazal, Irene (2005): „Sozialistische Heimat DDR. 1950’lerin Vatan Tartışmasında Manzara, Ulus ve Sınıf. In: Kazal, I./ Voigt, A./ Weil, A./ Zutz, A. (eds.): Kulturen der Landschaft. Gelenek ve Modernleşme Arasında Kültürel Peyzaj Fikirleri. Berlin, 59-80.

Kühne, Olaf/ Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [25.6.2018].

Lobensommer, Andrea (2010): Ev Arayışı. 1989-2001 yılları arasında düzyazı metinlerde ev kavramına yönelik girişimler. Münih: Diss. masch.

Schreiber, Wilfried E. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographen – In: Neue Didaktik 1, pp. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [25.06.2018].

The post Vatan first appeared on Hyperkulturell.de.

K historickému vývoji pojmu

S odkazem na historický kontext se pro Kühneho a Schönwalda „Heimat, zejména v retrospektivě 20. století, v žádném případě neukázal jako neškodný pojem“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). Lobensommer v této souvislosti tvrdí, že používání pojmu „v období od roku 1945 do poloviny 70. let 20. století v zábavné literatuře mělo především význam nostalgické vzpomínky, nedosažitelné utopie, která se obešla bez politických konotací“ (Lobensommer 2010, 75-76). Zde odkazuje na autory, jako jsou Siegfried Lenz a Günter Grass (srov. Lobensommer 2010, 75-76).

Velmi úzké vymezení domova do roku 1959 ve vztahu k lokální oblasti a názorům a tradicím, které v ní převládají, bylo nahrazeno vymezením několika míst nebo větších oblastí (srov. Lobensommer 2010, 75). Tento vývoj odpoutávání se od silně vymezujícího pojetí vlasti neustále pokračoval. Podle Pazarkaye v roce 1986 „domov je […] [nalézán] v sobě samém, což vede k internalizaci domova, subjektivizaci, která může neustále vytvářet nové domovy prostřednictvím získávání přátel, pozitivních pocitů“ (Lobensommer 2010, 79).

Domov v globalizovaném světě

V dnešním světě zažívá pojem domova renesanci v souvislosti se stále výraznější globalizací a s ní spojenou „decentralizací životních světů mnoha lidí“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) s ohledem na touhu po „opětovném usazení“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) ve známém životním světě. Tento termín se často používá jako synonymum pro „regionální identitu“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). To se odráží mimo jiné v sociální dimenzi v podobě rodiny a okruhu přátel s „bezvýhradně přijímaným souborem rolí, hodnot a norem“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), což v mnoha případech vede i k dimenzi vyloučení a marginalizace jiných lidí a/nebo kultur.

Dalšími aspekty v této souvislosti jsou čas („romantizující vzpomínání na vlastní minulost“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) a také dimenze místa v podobě „krajiny jako přírodní a kulturní krajiny“ (Schreiber 2012, 3) a „dekomplexace“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Vlast a migrace

Na pozadí migrace tvoří pojem vlasti příležitost ke kontroverzní (vlastenecké) debatě, neboť mnoho „původních“ obyvatel se obává ztráty kultury, a tím i ztráty moci svého hodnotového korzetu (srov. Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Údajně „správnou“ kulturu, a tím i příslušnost ke společnosti, definují „’správným‘ dialektem, ’správnou‘ etnicitou (doloženou lokálností předků), heterosexualitou, ’správným‘ náboženstvím, jakož i praktikováním místních a regionálních tradic (nikoliv kognitivními znalostmi o nich!)“. (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Literatura

Dudenredaktion (o. J.): „Heimat“ auf Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [25.06.2018].

Kazal, Irene (2005): „Sozialistische Heimat DDR. Krajina, národ a třída v debatě o vlasti v 50. letech 20. století. In: Kazal, I./ Voigt, A./ Weil, A./ Zutz, A. (eds.): Kulturen der Landschaft. Ideje kulturní krajiny mezi tradicí a modernizací. Berlin, 59-80.

Kühne, Olaf/ Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [25.6.2018].

Lobensommer, Andrea (2010): Hledání domova. Pokusy o pojetí domova v prozaických textech v letech 1989-2001. Mnichov: Diss. masch.

Schreiber, Wilfried E. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographen – In: Neue Didaktik 1, s. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [25.06.2018].

The post Domovina first appeared on Hyperkulturell.de.

Sobre la evolución histórica del término

En referencia al contexto histórico, para Kühne y Schönwald „Heimat, especialmente en retrospectiva del siglo XX, no ha resultado en absoluto un concepto inofensivo“ (Kühne/ Schönwald 2015, 104). En este sentido, Lobensommer argumenta que el uso del término „entre 1945 y mediados de los años setenta en la literatura de entretenimiento tenía principalmente el sentido de un recuerdo nostálgico, una utopía inalcanzable, que prescindía de connotaciones políticas“ (Lobensommer 2010, 75-76). Se refiere aquí a autores como Siegfried Lenz y Günter Grass (cf. Lobensommer 2010, 75-76).

La definición muy restringida del hogar hasta 1959 en relación con un área local y los puntos de vista y tradiciones que prevalecían en ella fue sustituida por la circunscripción de varios lugares o áreas más amplias (cf. Lobensommer 2010, 75). Esta evolución de ruptura con un concepto de hogar fuertemente delimitador continuó de forma constante. Según Pazarkaya, en 1986 „el hogar se […] [encuentra] en uno mismo, lo que conduce a una interiorización del hogar, una subjetivización que puede crear constantemente nuevos hogares mediante la adquisición de amigos, sentimientos positivos“ (Lobensommer 2010, 79).

El hogar en un mundo globalizado

En el mundo actual, el concepto de hogar está experimentando un renacimiento en el contexto de la globalización cada vez más pronunciada y la consiguiente „descentralización de los mundos vitales de muchas personas“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) con respecto al deseo de una „reubicación“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106) en un mundo vital familiar. El término se utiliza a menudo como sinónimo de „identidad regional“ (Kühne/Schönwald 2015, 101-106). Esto se refleja, entre otras cosas, en la dimensión social en forma de familia y círculo de amigos con un „conjunto de roles, valores y normas aceptados sin cuestionamientos“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), que en muchos casos también da lugar a la dimensión de exclusión y marginación de otras personas y/o culturas.

Otros aspectos en este contexto son el tiempo („recuerdo romántico del propio pasado“) (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106), así como las dimensiones del lugar en forma de „paisaje como paisaje natural y cultural“ (Schreiber 2012, 3) y „descomplejización“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Patria y migración

Con la migración como telón de fondo, el concepto de patria es motivo de un controvertido debate (sobre la patria), ya que muchos „nativos“ temen una pérdida de cultura y, con ello, una pérdida de poder de su corsé de valores (cf. Kühne/ Schönwald 2015, 101-106). Definen la cultura supuestamente „correcta“ y, por tanto, la pertenencia a la sociedad por „el dialecto „correcto“, la etnia „correcta“ (documentada por el carácter local de los antepasados), la heterosexualidad, la religión „correcta“, así como la práctica de las tradiciones locales y regionales (¡no el conocimiento cognitivo sobre ellas!)“ (Kühne/ Schönwald 2015, 101-106).

Literatura

Dudenredaktion (o. J.): „Heimat“ auf Duden online. https://www.duden.de/rechtschreibung/Heimat [25.06.2018].

Kazal, Irene (2005): „Sozialistische Heimat DDR. Paisaje, nación y clase en el debate sobre la patria de los años cincuenta“. En: Kazal, I./ Voigt, A./ Weil, A./ Zutz, A. (eds.): Kulturen der Landschaft. Ideas de paisaje cultural entre tradición y modernización. Berlín, 59-80.

Kühne, Olaf/ Schönwald, Antje: Identität, Heimat sowie In- und Exklusion: Aspekte der sozialen Konstruktion von Eigenem und Fremdem als Herausforderung des Migrationszeitalters. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/111036/1/ab_013_08.pdf [25.6.2018].

Lobensommer, Andrea (2010): La búsqueda del hogar. Intentos de concepciones del hogar en textos en prosa entre 1989 y 2001. munich: Diss. masch.

Schreiber, Wilfried E. (2012): Heimat verorten: Heimat aus der Sicht eines Geographen – En: Neue Didaktik 1, pp. 1-6. https://www.pedocs.de/volltexte/2015/10068/pdf/NeueDidaktik_1_2012_Schreiber_Heimat_verorten.pdf [25.06.2018].

The post Patria first appeared on Hyperkulturell.de.