A gender-kutatás

A gender fogalma tehát a nemi identitást nem veleszületettnek, hanem egy társadalmon belüli szociokulturális, történetileg-időhöz kötött konstrukciónak tekinti. Az úgynevezett gender-kutatások a nemek közötti viszonyt vizsgálják egy kultúra különböző területein. „Az alapfeltevés az, hogy a férfiasságot és a nőiességet alkotó funkciók, szerepek és jellemzők nem a férfiak és nők közötti biológiai különbségekből fakadnak kauzálisan, hanem társadalmi konstrukciók, és így megváltoztathatók. (Metzler Lexikon 2002, 141.) A kutatás fókusza a nőtudományról a gender studies felé tolódott el, így a „férfiasság“ is a kutatás tárgyává vált (vö. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Mivel a nyelv és a gondolkodás között nagyon szoros kapcsolat van, Kusterle szerint a kulturális kontextusokra és a társadalmi együttélésre gyakorolt hatások meghatározhatók (vö. Kusterle 2011, 66). Kusterle azt állítja, hogy a nyelv változása a világról alkotott kép megváltozásához vezet. Ha a nők nyelvi hátrányban vannak, akkor a társadalomban is hátrányt szenvednek (vö. Kusterle 2011, 80). „Egy megváltozott, nemek közötti egyenlőséget biztosító nyelvi rendszer viszont egy megváltozott, igazságos valósághoz vezet“ (Kusterle 2011, 80).

A nemek közötti egyenlőséget szolgáló nyelvi lehetőségek

A gender főnévből levezethető a gendern ige, amely a nők és férfiak egyenjogúságát jelöli a nyelvhasználatban. Diewald és Steinhauer számos lehetőséget kínál a gender-kiegyenlített nyelvhasználatra. Valószínűleg a legegyértelműbb változat a kiterjedt kettős megnevezés, amelyben mindkét nemet kifejezetten megszólítják. Ebben az esetben az összetétel egyes és többes számban is történhet az and kötőszó, az or kötőszó vagy egy kötőjel (pl. pupils) segítségével.

A nemesítésnek egy egyértelműbb és nyelvileg takarékosabb formája a kettős főnevek ún. takarékos írásmódja. Ez kifejezhető egy kötőjellel (kötőjellel) (pl. orvos, személyzet, személyzet), egy behúzott i-vel (pl. személyzet) vagy egy csillaggal (pl. személyzet). Ez utóbbi tekinthető korszerűbbnek, mivel jobban megfelel az aktuális transznemű és interszexuális vitáknak. „A nemek [már] nem bináris rendszerként értendők“ (Duden 2017, 46), de lehetséges további kategóriák is javasoltak.

Továbbá helyettesítő formák és átfogalmazások szolgálhatják a nemek közötti egyenlőséget szolgáló nyelvezetet. Ilyenek lehetnek például a többes számban álló alanyi igenevek vagy melléknevek (pl. diákok), a személynevek helyett az absztrakció (pl. kollégium a kollégák esetében) vagy a nemsemleges kifejezések (pl. der Mensch, die Person). Ezekkel a lehetőségekkel a női személyek nem csak szerepelnek – mint a generikus hímnem esetében, ahol a hímnemű alak vegyes csoportra is vonatkozik -, hanem kifejezetten meg is említik őket (vö. Duden 2017).

The post Gender first appeared on Hyperkulturell.de.

Гендерні дослідження

Таким чином, концепція ґендеру розглядає ґендерну ідентичність не як вроджену, а як соціокультурну, історично-часову конструкцію, що формується в суспільстві. Так звані гендерні дослідження вивчають відносини між статями в різних сферах культури. „Основне припущення полягає в тому, що функції, ролі та характеристики, які складають маскулінність і фемінність, не є наслідком біологічних відмінностей між чоловіками і жінками, а є соціальними конструктами, а отже, мінливими“ (Metzler Lexikon 2002). (Metzler Lexikon 2002, 141) Дослідницький фокус змістився з жіночих досліджень на гендерні, так що „маскулінність“ також є предметом дослідження (див. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Оскільки між мовою і мисленням існує дуже тісний зв’язок, на думку Кустерле, можна визначити вплив на культурний контекст і соціальне співіснування (див. Kusterle 2011, 66). Кастерл стверджує, що зміна мови призводить до зміни сприйняття світу. Якщо жінки перебувають у несприятливому мовному становищі, то вони також відчувають несприятливе становище в суспільстві (див. Kusterle 2011, 80). „З іншого боку, змінена, ґендерно справедлива мовна система веде до зміненої, справедливої реальності“ (Kusterle 2011, 80).

Можливості ґендерно справедливої мови

Від іменника gender можна утворити дієслово gendern, яке позначає рівні права жінок і чоловіків у використанні мови. Дівальд і Штайнгауер пропонують численні можливості для використання гендерно справедливої мови. Напевно, найбільш однозначним варіантом є розгорнуте подвійне називання, в якому експліцитно звертаються до обох статей. У цьому випадку композиція може складатися як в однині, так і в множині за допомогою сполучника і, сполучника або або косої риски (наприклад, учні).

Чіткішою та лінгвістично економнішою формою відмінювання є так зване економне написання подвійних іменників. Це може бути виражено за допомогою косої риски (з дефісом) (напр., лікарка, персонал, персонал), за допомогою відступної літери І (напр., персонал) або за допомогою зірочки (напр., персонал). Останній варіант вважається більш сучасним, оскільки він більше відповідає сучасним дискусіям про трансгендерність та інтерсексуальність. „Гендер більше не розуміється як бінарна система“ (Duden 2017, 46), але пропонуються й інші можливі категорії.

Крім того, гендерно справедливій мові можуть слугувати форми-замінники та перефразування. Прикладами цього можуть бути субстантивовані дієприкметники або прикметники у множині (наприклад, студенти), абстракція замість особистих імен (наприклад, колегія для колег) або гендерно-нейтральні вирази (наприклад, der Mensch, die Person). Використовуючи ці варіанти, особи жіночої статі не лише включаються – як у випадку з загальним чоловічим родом, де чоловіча форма також застосовується до змішаної групи, – але й прямо згадуються (див. Duden 2017).

The post ґендер first appeared on Hyperkulturell.de.

Toplumsal cinsiyet araştırmaları

Dolayısıyla toplumsal cinsiyet kavramı, cinsiyet kimliğini doğuştan gelen değil, sosyo-kültürel ve tarihsel-zamansal olarak bir topluma bağlı bir yapı olarak ele alır. Toplumsal cinsiyet çalışmaları olarak adlandırılan çalışmalar, bir kültürün farklı alanlarında cinsiyetler arasındaki ilişkiyi inceler. „Temel varsayım, erkeklik ve kadınlığı oluşturan işlevlerin, rollerin ve özelliklerin nedensel olarak erkekler ve kadınlar arasındaki biyolojik farklılıklardan kaynaklanmadığı, ancak sosyal yapılar olduğu ve bu nedenle değiştirilebilir olduğudur. (Metzler Lexikon 2002, 141) Araştırma odağı kadın çalışmalarından toplumsal cinsiyet çalışmalarına kaymış, böylece ‚erkeklik‘ de araştırma konusu olmuştur (bkz. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Kusterle’ye göre dil ve düşünce arasında çok yakın bir bağlantı olduğundan, kültürel bağlamlar ve sosyal birliktelik üzerindeki etkiler tespit edilebilir (bkz. Kusterle 2011, 66). Kusterle, dildeki bir değişimin dünya algısının değişmesine yol açtığını belirtmektedir. Eğer kadınlar dilde dezavantajlıysa, toplumda da dezavantajlı duruma düşerler (bkz. Kusterle 2011, 80). „Öte yandan, değişmiş, cinsiyet eşitlikçi bir dil sistemi, değişmiş, eşitlikçi bir gerçekliğe yol açar“ (Kusterle 2011, 80).

Toplumsal cinsiyet eşitlikçi dil olanakları

Gender isminden, dil kullanımında kadın ve erkeklerin eşit haklara sahip olduğunu ifade eden gendern fiili türetilebilir. Diewald ve Steinhauer, cinsiyet eşitlikçi dil kullanımı için çok sayıda olasılık sunmaktadır. Muhtemelen en açık varyant, her iki cinsiyete de açıkça hitap edilen kapsamlı çift isimlendirmedir. Bu durumda, bileşim hem tekil hem de çoğul olarak ve bağlacı, veya bağlacı veya eğik çizgi (örneğin öğrenciler) ile yapılabilir.

Cinsiyetlendirmenin daha açık ve dilbilimsel açıdan daha ekonomik bir biçimi, çift isimler için ekonomi yazımı olarak adlandırılan yazımdır. Bu, eğik çizgi (kısa çizgi ile) (örn. doktor, personel, personel), girintili I (örn. personel) veya yıldız işareti (örn. personel) ile ifade edilebilir. İkincisi, güncel transseksüellik ve interseksüellik tartışmalarına daha uygun olduğu için daha çağdaş kabul edilmektedir. „Toplumsal cinsiyet [artık] ikili bir sistem olarak anlaşılmamaktadır“ (Duden 2017, 46), ancak olası başka kategoriler de önerilmektedir.

Ayrıca, ikame formlar ve yeniden ifadeler toplumsal cinsiyet eşitlikçi bir dile hizmet edebilir. Buna örnek olarak, çoğulda türemiş ortaçlar veya sıfatlar (örn. öğrenciler), kişi adları yerine bir soyutlama (örn. meslektaşlar için Kollegium) veya cinsiyetten bağımsız ifadeler (örn. der Mensch, die Person) verilebilir. Bu seçenekler kullanıldığında, kadın kişiler – eril formun karma bir grup için de geçerli olduğu genel erilde olduğu gibi – yalnızca dahil edilmekle kalmaz, aynı zamanda açıkça belirtilir (bkz. Duden 2017).

The post Cinsiyet first appeared on Hyperkulturell.de.

Genderový výzkum

Koncept genderu tedy nepovažuje genderovou identitu za vrozenou, ale za sociokulturní, historicko-časově vázanou konstrukci v rámci společnosti. Tzv. genderová studia zkoumají vztahy mezi pohlavími v různých oblastech kultury. „Základním předpokladem je, že funkce, role a charakteristiky, které tvoří mužství a ženství, nevyplývají kauzálně z biologických rozdílů mezi muži a ženami, ale jsou sociálními konstrukty, a tudíž proměnlivé. (Metzler Lexikon 2002, 141) Těžiště výzkumu se přesunulo od ženských studií ke genderovým studiím, takže předmětem výzkumu se stala i „maskulinita“ (srov. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Protože mezi jazykem a myšlením existuje velmi úzká vazba, lze podle Kusterleho zjišťovat dopady na kulturní kontexty a sociální soužití (srov. Kusterle 2011, 66). Kusterle uvádí, že změna jazyka vede ke změně vnímání světa. Pokud jsou ženy znevýhodněny v jazyce, pociťují také znevýhodnění ve společnosti (srov. Kusterle 2011, 80). „Změněný, genderově spravedlivý jazykový systém naopak vede ke změněné, spravedlivé realitě“ (Kusterle 2011, 80).

Možnosti genderově spravedlivého jazyka

Od podstatného jména gender lze odvodit sloveso gendern, které označuje rovnoprávnost žen a mužů při používání jazyka. Diewald a Steinhauerová nabízejí četné možnosti používání genderově spravedlivého jazyka. Pravděpodobně nejjednoznačnější variantou je rozsáhlé dvojí pojmenování, v němž jsou explicitně oslovena obě pohlaví. V tomto případě může být složenina tvořena jak v jednotném, tak v množném čísle pomocí spojky a, spojky nebo nebo lomítka (např. žáci).

Přehlednější a jazykově úspornější formou rodového členění je tzv. úsporný pravopis u zdvojených podstatných jmen. Ten lze vyjádřit pomocí lomítka (s pomlčkou) (např. lékař, personál, zaměstnanci), pomocí odsazeného I (např. zaměstnanci) nebo pomocí hvězdičky (např. zaměstnanci). Druhý způsob je považován za modernější, protože více odpovídá současným debatám o transgenderu a intersexualitě. „Gender [již] není chápán jako binární systém“ (Duden 2017, 46), ale jsou navrženy i možné další kategorie.

Kromě toho mohou náhradní formy a přeformulování sloužit genderově spravedlivému jazyku. Příkladem mohou být substantivizovaná příčestí nebo adjektiva v množném čísle (např. studenti), abstraktum místo osobních jmen (např. kolegium pro kolegy) nebo genderově neutrální výrazy (např. der Mensch, die Person). Při použití těchto možností jsou osoby ženského pohlaví nejen zahrnuty – jako u generického maskulina, kde se mužský tvar vztahuje i na smíšenou skupinu -, ale i výslovně zmíněny (srov. Duden 2017).

The post Gender first appeared on Hyperkulturell.de.

Investigación de género

Así pues, el concepto de género no considera la identidad de género como algo innato, sino como una construcción sociocultural e histórico-temporal dentro de una sociedad. Los llamados estudios de género examinan la relación entre los sexos en los diferentes ámbitos de una cultura. „El supuesto básico es que las funciones, los papeles y las características que constituyen la masculinidad y la feminidad no resultan causalmente de las diferencias biológicas entre hombres y mujeres, sino que son construcciones sociales y, por tanto, modificables. (Metzler Lexikon 2002, 141) El enfoque de la investigación se ha desplazado de los estudios sobre la mujer a los estudios de género, de modo que la „masculinidad“ también es objeto de investigación (cf. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Dado que existe una conexión muy estrecha entre el lenguaje y el pensamiento, según Kusterle, se pueden determinar los efectos sobre los contextos culturales y la convivencia social (cf. Kusterle 2011, 66). Kusterle afirma que un cambio en el lenguaje conlleva un cambio en la percepción del mundo. Si las mujeres están en desventaja en el lenguaje, también experimentan desventajas en la sociedad (cf. Kusterle 2011, 80). „Un sistema lingüístico cambiado y equitativo desde el punto de vista del género, en cambio, conduce a una realidad cambiada y equitativa“ (Kusterle 2011, 80).

Posibilidades del lenguaje con equidad de género

Del sustantivo gender puede derivarse el verbo gendern, que denota la igualdad de derechos de mujeres y hombres en el uso del lenguaje. Diewald y Steinhauer ofrecen numerosas posibilidades para el uso de un lenguaje con igualdad de género. Probablemente, la variante más inequívoca es la doble denominación extensiva, en la que se dirigen explícitamente a ambos géneros. En este caso, la composición puede hacerse tanto en singular como en plural mediante la conjunción y, la conjunción o o una barra oblicua (por ejemplo, alumnos).

Una forma de género más clara y lingüísticamente más económica es la llamada ortografía económica de los sustantivos dobles. Puede expresarse mediante una barra (con guión) (por ejemplo, médico, personal, plantilla), mediante una I sangrada (por ejemplo, plantilla) o mediante un asterisco (por ejemplo, plantilla). Este último se considera más contemporáneo, ya que hace más justicia a los debates actuales sobre transexualidad e intersexualidad. „El género [ya] no se entiende como un sistema binario“ (Duden 2017, 46), pero también se sugieren otras posibles categorías.

Además, las formas y reformulaciones sustitutivas pueden servir al lenguaje equitativo de género. Ejemplos de ello serían participios sustantivados o adjetivos en plural (p. ej. estudiantes), un abstracto en lugar de designaciones personales (p. ej. Kollegium para colegas) o expresiones de género neutro (p. ej. der Mensch, die Person). Con estas opciones, las personas de sexo femenino no solo se incluyen -como con el masculino genérico, donde la forma masculina también se aplica a un grupo mixto-, sino que se mencionan explícitamente (cf. Duden 2017).

The post Género first appeared on Hyperkulturell.de.

Raziskovanje spola

Koncept spola tako spolne identitete ne obravnava kot prirojene, temveč kot družbeno-kulturno, zgodovinsko-časovno vezano konstrukcijo v družbi. Tako imenovane študije spola proučujejo razmerja med spoloma na različnih področjih neke kulture. „Osnovna predpostavka je, da funkcije, vloge in značilnosti, ki tvorijo moškost in ženskost, ne izhajajo vzročno iz bioloških razlik med moškimi in ženskami, temveč so družbeni konstrukti in zato spremenljivi. (Metzler Lexikon 2002, 141) Poudarek raziskav se je z ženskih študij preusmeril na študije spolov, tako da je predmet raziskav tudi „moškost“ (prim. Metzler Lexikon 2002, 141-143).

Ker obstaja zelo tesna povezava med jezikom in mišljenjem, je po Kusterleju mogoče ugotavljati učinke na kulturne kontekste in družbeno sobivanje (prim. Kusterle 2011, 66). Kusterle navaja, da sprememba jezika vodi do spremenjenega dojemanja sveta. Če so ženske prikrajšane na področju jezika, so prikrajšane tudi v družbi (prim. Kusterle 2011, 80). „Spremenjen, spolno enakopraven jezikovni sistem pa po drugi strani vodi v spremenjeno, enakopravno resničnost“ (Kusterle 2011, 80).

Možnosti spolno enakopravnega jezika

Iz samostalnika gender je mogoče izpeljati glagol gendern, ki označuje enake pravice žensk in moških pri rabi jezika. Diewald in Steinhauer ponujata številne možnosti za uporabo spolno pravičnega jezika. Verjetno najbolj nedvoumna varianta je obsežno dvojno poimenovanje, pri katerem sta izrecno nagovorjena oba spola. V tem primeru je sestava lahko tako v ednini kot v množini izvedena z veznikom in, veznikom ali ali poševnico (npr. učenci).

Bolj jasna in jezikovno varčnejša oblika sklanjanja je t. i. varčevalni pravopis za dvojne samostalnike. Ta je lahko izražen s poševnico (s pomišljajem) (npr. zdravnik, uslužbenec, osebje), z vrivkanjem I (npr. osebje) ali z zvezdico (npr. osebje). Slednji način velja za sodobnejšega, saj bolj ustreza trenutnim razpravam o transspolnosti in interspolnosti. „Spol [se] ne razume več kot binarni sistem“ (Duden 2017, 46), vendar so predlagane tudi možne nadaljnje kategorije.

Poleg tega lahko nadomestne oblike in preoblikovanja služijo spolno pravičnemu jeziku. Takšni primeri so na primer substantivizirani deležniki ali pridevniki v množini (npr. študenti), abstrakt namesto osebnih imen (npr. Kollegium za sodelavce) ali spolno nevtralni izrazi (npr. der Mensch, die Person). Z uporabo teh možnosti osebe ženskega spola niso le vključene – tako kot pri rodilniku, kjer moška oblika velja tudi za mešano skupino -, temveč so izrecno omenjene (prim. Duden 2017).

The post Spol first appeared on Hyperkulturell.de.